Překonávání hranic...

Věc, se kterou se potkáváme každý den. Každodenně musíme překonávat nějaké hranice.... V sobě, v práci, v běžném životě. Ale já mám teď na mysli svoje vnitřní hranice herecké.

Skoro 30 let se pohybuju po jevišti. Zažila jsem leccos, musela jsem hrát leccos, potkala dlouhou řadu režisérů i "režisérů". Ale poslední dobou v sobě řeším zásadní problém.... Co všechno jsem ochotná na jevišti udělat a s čím si už neumím poradit, popřípadě to v sobě překonat nedokážu? Tak těžká otázka!

Samozřejmě jako členka operního sboru jsem ji nemusela řešit až tak často jako kolegové sólisté a už vůbec ne jako mnozí kolegové z činohry. Ale o to větší je překvapení něco takového potkat.... Stalo se mi to všehovšudy 3x za celé roky. Poprvé to bylo proto, že jsem byla mladá a blbá a pana režiséra jsem vůbec nebrala. Prostě mě neoslovil, vadil mi jeho způsob práce, nesnášela jsem je ho inscenaci, kterou půl roku před tím u nás dělal.... Dal mi krásnou příležitost v Ženitbě od Bohuslava Martinů. Komorní věc, účinkovalo jen 8 sólistů, kolega Jiří a já. Dnes bych takovou práci vítala otevřenou náručí.... Ale tenkrát jsme se prostě s panem rejžou nepotkali, okázale jsem ignorovala všechno, co po mě chtěl, s celou vervou svého mládí. Nakonec jsme se s tím samozřejmě vzájemně poprali, představení bylo skvělé, dokonce oceněné na festivalu Opera, tuším v roce 1999?

Podruhé.... uffff... Krásná slavná opereta v rukou neschopného alkoholika.... To jsem se na jevišti fakt styděla, moc moc a každé představení.... Přitom se tam nedělo nic, co by se nedalo zahrát, tady jsem narazila na svoji vnitřní hranici studu... Ale lidem se inscenace docela líbila, takže jsem se pokorně prostyděla celou dobu, co jsme to hráli.... Asi bych to dneska taky viděla jinak, přeci jenom mám zase další zkušenosti.

Teď ovšem v sobě řeším trochu jiný případ.... Skvělý režisér, nádherná opera.... Ale já mám problém! Zjistila jsem, překvapivě, že se po mě chtějí věci, které jako profesionál nemám problém dělat, ale Hanka ve mě, já, moje vnitřní nastavení, problém má. Veliký. Co teď? Co s tím? Kladu si otázku už skoro měsíc... Sakra!!! 30 let jevištních zkušeností, tolikrát jsem dělala věci, které mi šly proti srsti, měla na sobě šílené kostýmy, odporné paruky... ale jsem profesionál, nebyl s tím problém. A teď problém mám! Ještě mám dva týdny na to, se s tím poprat, a určitě to zvládnu, v tom si věřím. Ale jsem zaskočená, pochybuju.... A to neznám!

Tak vzhůru do nového dne, na další zkoušku, vstříc svému vnitřnímu zápasu, střetu své profesionality s mým vnitřním já. Držte mi palce!