Tenkrát Cyril a Metoděj, dnes Virál a Meta-děj

Dnešní svátek Cyrila a Metoděje mi připomněl, jak zvláštní cestu urazilo předávání myšlenek a “síťování” světa.

Před 1 163 lety k nám přišli dva vzdělanci z Východu. Přinesli písmo, překládali složité věci do řeči obyčejných lidí a snažili se propojovat světy, které si nerozuměly. Novodobí věrozvěstové se jmenují Virál a Meta-děj. Také propojují Východ se Západem, také překládají svět do jazyka, kterému rozumí téměř každý. Jen místo hlaholice používají algoritmy, místo pergamenu displeje a místo učedníků sledující.Cyril s Metodějem věřili, že slovo může člověka kultivovat. Virál s Meta-dějem věří, že hlavní je zaujmout během prvních tří vteřin.Tehdejší věrozvěsty vysílala moc církevní a světská. Ty dnešní vysílá těžko uchopitelná ale tržními i politickými zájmy lehce obchodovatelná moc digitálních platforem. Jejich nejvyšším přikázáním bývá: vydrž na obrazovce ještě o minutu déle.A přesto mají obě dvojice něco společného. Ukazují, že kdo ovládá způsob, jakým spolu lidé komunikují a čemu věnují pozornost, ten nenápadně mění i svět kolem sebe.Cyril a Metoděj učili číst mezi řádky psaných slov. Virál a Meta-děj nabádají zejména ke konzumaci vizuálního obsahu. Nemusí být jen povrchní. Dá se v něm najít inspirace, poznání i spřízněnost duší.Jen se musíme naučit nové gramotnosti. Číst mezi reklamami. Procházet mezi názorovými bublinami. Přeskakovat informační plevel, aniž bychom přehlédli zrno. A nenechat algoritmus rozhodovat o tom, čemu věnujeme svou pozornost.Každá doba má své věrozvěsty. Ti dnešní nám nepřinesli nové písmo, ale nový způsob, jak se myšlenky šíří. A stejně jako před jedenácti stoletími nakonec nezáleží jen na tom, kdo zprávu přináší. Ještě víc záleží na tom, jak ji umíme číst.