Nasycený rozkrok a sťatý Valentýn

Milý Valentýne. Konečně je po Tobě. Neber si prosím Tě tenhle můj neomalený oddech osobně. Neraduji se ze Tvého fyzického skonu. Ten už máš sedmnáct stovek let za sebou.

Mám na mysli konec oslav Tvého tajného žehnání nejstarším feťákům lidstva. Asi se Ti teď obrací lopatka v pražském relikviáři, jako mně žaludek z čokoládových srdíček a z růžových medvídků z plyše, ale měl bys vědět, kam se zvrhla adorace Tvého prvoplánově bohulibého činu.  Netvař se jako mučedník. Ve skutečnosti jsi komerční patron. Zamilovaných. A kdo více než oni, si frčí na návykovém dopaminu, amfetaminu, adrenalinu.   

Dealeři všech drog bohatnou. Konzumenti ztrácí brzdu. Tebe císař za zakázanou činnost před popravou šoupnul do vězení. Tam dneska posíláme distributory heroinu a pervitinu. Ovšem prodavači kytek, krajkových kalhotek, romantických pobytů mají díky tobě beztrestné žně. Vášní sjetým zákazníkům za prachy umocňují touhu po uspokojování potřeby udržet v běhu tu příjemnou chemickou reakci s objektem zamilovanosti.

Rostoucí valentýnský byznys se točí i kvůli oportunismu nezamilovaných párů. Tím pádem sloužíš dalšímu hříchu.  K legalizaci lásky prodejné. Hezky to ilustruje škaredý vtip, přirovnávající Tvé jmeniny ke Dnu orá…ho sexu za náušnice.

Erotické prožitky se kumulují, hádépé roste, haleluja.

Žádný orgasmus ani ekonomika nerostou do nebe. Naopak. Kvůli fixaci na tyhle veličiny jsme čím dál přízemnější. Vlastně jsme na tom podobně jako Ty před skonem. V žaláři. Co naplat, že jde o zlatou klec. Nohy nám pod nenasytným rozkrokem paralyzuje řetěz chtíče neoddělitelně spojený se stále se zvětšující koulí materiálních potřeb.  Zbožňujeme zboží na úkor spirituality a plodnosti. Zkracujeme obrat partnerů i domácích spotřebičů. Miláčky po expiraci růžových brýlí nahrazujeme novými „nasazovači“ zkrášlující optiky .

Všem závislým s konzumem příslušné návykové látky roste chuť. Chceme sosat houšť a větší kapky. Jako nenasytné housenky. Jen pro ten libý pocit. 

Jestli tam na věčnosti pro nás chceš udělat víc než za živa, popros šéfa o přeměnu zfetovaných lidských červů na střízlivé motýly. Protože jen okřídlené duše mohou nezávisle a nadpozemsky milovat. Opylovat květy poznání a žít z jejich nektaru. A jestli tu kvalitativní metamorfózu člověka s panem Bohem nezvládnete do dvou měsíců zařídit, mám v plánu na tom začít makat sama. Začnu prvomájovou oslavou. Ten den symbolicky připadá na glorifikaci lásky i na velebení práce. Bez jejich spojení nemá žádný mezilidský vztah šanci na přežití.  Haleluja!