To je poměrně známý úsloví...

"Nejjistější místo, kde najdeš pomocnou ruku, je na konci tvého ramene" .

Já to nechápu tak, že by člověk měl mít zábrany požádat o pomoc, ALE že by neměl čekat na ty pečený holuby...

Proto bych tohle úsloví nevztahovala k těm starým a bezmocným..., myslím, že jeho význam je jinde...

Re: To je poměrně známý úsloví...

The surest place to find a helping hand is at the end of your arm.

"Arm" je paže, nikoliv rameno. Nebo vám snad rostou ručičky rovnou z ramen?

pokud

se vás to Hanko mohlo nějak dotknout, tak se omlouvám.

to je doba

Tak netrpělivě očekávám váš článek o sexu, Hanko  Už ho avizujete několik týdnů ... já chápu, že sběr dat zabere nějakou dobu, taky konečné výstupy, ale čumim sem každej den a nic ?? No dobře, zkusím být ještě chvíli trpělivá...a zůstávám v naději

Re: to je doba

Obávám se, že není v mých silách Vás uspokojit. Ale když už se ptáte, článek o sexu je ve stádiu předehry, ovšem blog o ženách jako rovnoprávných partnerkách, je před vyvrcholením. Připravte si munici. Hezký den.

Víš, Hančí,

o úrovni českých psychologů (a psychiatrů a vůbec o péči tzv. odborníků) by se asi dala napsat celá kniha. Jistě jsou mezi nimi skvělí odborníci, většinou však žádná sláva (asi jsme moc odkojeni emerickými filmy). Už více kámošek mi sdělilo, že největší mazec, který tuhle společnost potkal, je naprostá ztráta širší rodiny; tam člověk vždy nalezl oporu a pomoc, zatímco dnes si nepomohou ani sourozenci (jsou někde po světě a mají svých starostí dost), děti se nedokáží postarat o rodiče, prostě, vidíme to kolem sebe (jak kdysi napsal Vítek Kučík svou Atomizovanou Lucii). Dnes jsou lidé místo rodiny odkázáni na instituce, a co čekat od něčeho tak formalizovaného. Takže - co s tím, viď? Lidé budou muset vymyslet něco nového.

Jinak dík za článek, akorát jsem v šoku nad některými příspěvky. Mile mě překvapila Štěpánka, měl jsem z ní poslední dobou jiný pocit.

Každý máme právo na svůj

názor. Rozhodně se na Vás nezlobím. Hezký večer.H..

ano, Hanko ...

domnívám se, že vaše články jsou ukňourané často. Viz... Už zase mladá drobná blondýnka hladí svoji nebohou uplakanou maminku před úřadem práce ... to je děs, to vaše psaní ... Nejde o to, že by ta paní snad neměla nárok na slzy anebo na období, kdy si připadá slabá a nemohoucí, na tom není nic špatného a to se může stát každému. Jde o váš způsob podání, o vaši ukňouranou interpretaci situace ... Nebo toto : citace ...

" Dnes lidé fungují jen pro sebe, jako by věděli, že nemají – ani v rezervě – sil sami pro sebe, proto se jen při zmínce pomoci, odtahují i od svých nejbližších..." Tak to asi každá žijeme na jiné planetě. Každá máme jiné životní zkušenosti, jiné síly, jiné rezervy. Jaká jste sama, to dáváte svému okolí. A já z vás cítím slabost... a tu vracíte. Nejsem na vás zlá, jsem jen upřímná. Promiňte. Mějte se hezky

Re: ano, Hanko ...

Každý máme právo na svůj názor. Rozhodně se na Vás nezlobím. Hezký večer.H.

Snaha o světovost spojená s neznalostí angličtiny

je vražedná kombinace. Udělá to z vás kriplíka, kterému ruce rostou přímo z ramen. A pomoct si opravdu musíte sami.

Re: Snaha o světovost spojená s neznalostí angličtiny

Vás musel někdo hodně naštvat, ale proč jste si musela ulevit zrovna tady, u mně...tak opravdu nechápu...

Vše Nej k svátku !

Re: Vše Nej k svátku !

Děkuju, Štěpi.

Moje oblíbené pořekadlo

"Pomocnou ruku hledej na konci svého ramene"

Ano! Hani, každý v sobě denodenně sbíráme sílu k životu a někdo pro to má lepší, někdo horší předpoklady. Jen o tom lidé mlčí a bojí se to říci nahlas.

Tvé články nejsou "ukňourané", je píšeš to , co mnoho ostatních skrývá v nitru...

A propo: Svět není horší, těžší, je stále stejný a jen na nás záleží, jak se s ním popereme.

Hezký den.

Re: Moje oblíbené pořekadlo

Díky, Štěpulko. Tvrdím, že nejsou ukňourané, protože lidi o kterých v nich píšu, to v žádném případě nedělají. Mají mojí největší úctu a obdiv. Takový je život. Není jen o úspěchu a nekonečném sexu, ale i novém začátku, kdy zjistíš, že tvé sny jsou navždy pryč, ale dál jít musíš. Lidi nechtějí číst smutné věci. A když se přinutím být veselá (často to tak dělám a jsem v tom lepší a lepší) pro okolí, protože mrzouty a smutnily nikdo rád nemá, tak ten smutek ve mně pořád je a v psaní se to pozná. Tam se přetvařovat neumím. A nejde to nepsat a pustit se do blogu, až bude v super veselé náladě...třeba to bude tvrat, než se do ní dostanu, a nebo prostě nebudu mít pro samé veselí čas na psaní..

Hezkou neděli.

Hanko, maminka je moudrá žena

Re: Hanko, maminka je moudrá žena

Ona tu moudrost opisuje slovy: život mě naučil...