ono by to chtelo

nejakou magickou pilulku na to jak si vazit si sebe. Protoze pote co by mi zenaty chlap rekl, ze nebudu dobra matka a ze nas vztahje uzasny jaky je, tak to je na poslani k vode. Chvili se to da pochopit, ale 5 let.... to je masochismus. Pokazde kdyz vidim peknou schopnou zenskou s utrpnym vyrazem vysvetlovat ze vlastne svatbu nechce (ona jo, ale ten jeji ne) anebo ze ma zenateho milence, tak se mi chce zarvat: proboha zenska vzpamatuj se, proc si nenajdes nekoho kdo z tebe bude na vetvi a oceni te jaka jsi. Kazde zbozi ma sveho kupce.

Opět moc milý a hezký,

omlouvám se za pozdní blahopřání; jednak mě zaskočilo, že článek vyšel už v úterý, jednak jsem se trochu zasekl u V.K., protože tam už to přesahovalo všechny meze (ale hlavně, že ta smečka nechodí sem). U Tebe si člověk krásně odpočine a vždy pobere trochu rozumu, jak to vy, holky, vlastně máte. Tak pa a

h

hani v tomhle tě obdivuju.

Já takovéhle niterna do textu dát nedokážu. Zdraví Ondrak

Re: h

Ondro, Ty si chlap a chlapi to nedělají. Takže v pohodě. Ale víš co mě těší, že to občas aspoň pošeptají a my nemusíme hádat, co se ve vás vlastně děje. Takže...díky za to. Měj se krásně. Hanka

To je ze života

Nic si nedělejte z těch reakcí na povídku, Hanko. Ono na každýho jednou dojde - anebo možná dojde jen na některé, to nevím. Možná že před čtvrt rokem bych se tomuhle článku taky cynicky vysmála. A dneska - jak mu rozumím. Člověk začne všechno oceňovat teprve ve chvíli, kdy si není jist, jestli už to neztratil. Ale budu doufat v happy-end Za článek karmička a slečně z povídky, pokud existuje, ať to dobře dopadne.

Re: To je ze života

Dívka existuje (a nejsem to já, i když má samozřejmě některé moje pocity, protože mezitím než jsem si řekla, že chci dítě a porodila ho, uběhlo sedm let a to se těch nadějí, rozčarování setsakra vystřídá :))) ), i když jsem to tak trošku psala i pro Vás, ale to zas můžete pochopit jen Vy, ostatní těžko.

Z reakcí si už nic moc nedělám. Dotýkají se mě jen Ty od lidí, kterých si vážím - ať už je to Vikina, Stedrik, Parnassius nebo Sid (namátkou, je jich samozřejmě víc). Vytýkají, protože jim na mně záleží. Šlapat opakovaně na Hrábě....no řekněte sama, kdo by to dělal? Je lepší je prostě...obejít.

Hezký den, jsem ráda, že jste přišla. Dnes večer, možná zítra (uvidím jak to časově zvládnu) bude blog o přátelství. Mezi kým...to už se nechte překvapit. H.

Zase drama...

 .. a chtěla jen říct, že každá  žena, která chce mít dítě, má možnost si ho s přispěním drobné antikoncepční lži nechat  kdykoliv běžným mužem udělat  

Re: Zase drama...

No jo, ale každej jsme jinej - naštěstí - mít dítě s někým jen zásluhou drobné lži by nevyhovovalo každé. Jinak drama to nebylo ani náhodou, ke dramatu by došlo až tehdy, kdyby zobala drobky od Richarda ješ´tě dalších třeba 5 let. Pusťte si s Leonardem Cohenem Waiting for the miracle, jaký to je když žena čeká celej život, jestli se ten její nakonec přeci jen nerozvede.

Nebát se udělat životní kotrmelec

Jasně že znám a mám kamarádky v nemlich stejný situaci, krásný pětatřicátnice, celej den v práci...to si pak holka takhle jeden den sedne proti zrcadlu a nevidí skvělej účes, krásný prsa a nový náušnice, ale první fakt viditelný vrásky až na zadek. Taky  hormóny na pochodu, občas nějakej chlup na bradě a úlek v očích, že je už pozdě. Pozdě na to vykašlat se na práci, snížit životní úroveň, najít si chlapíka, kterej nemusí být krasavec a bohatec, ale hlavně hodný a zodpovědný, že spolu zvládnou bydlet v malým bytě s dětmi a potáhnou to z jeho platu a její mateřské, že se ona dočasně nebo navždy vzdá návštěv kadeřnictví na Václaváku či drahých parfémů, protože dítě potřebuje botičky a manžel zase benzín do auta...Že je už pozdě  teď na prahu čtyřicítky zvykat si na podobné změny.K práci přidají další aktivity, aby utlumily svědomí či pomyslně rozflákaly biologické hodiny.Anebo to nevzdají. Udělají bláznivý životní kotrmelec kvůli tomu pocitu slyšet kouzelné "Mamííí,čůráát..."

Re: Nebát se udělat životní kotrmelec

...Napsala jsi to, Hani, naprosto přesně a pravdivě. Může to pro leckoho znít jako trapné klišé, vtipné je, že jsi to psala v první osobě, takže čtenář byl zvedavý, co se o tobě dozví za pikantnosti ...Ať kluci napíšou, jaký oni mají krize středního věku. Možná bychom se divily... Díky, Hani, za všechny moje kámošky, které teď sedí před zrcadlem a řeší, jak dál. KarmaMarta

mě to přijde jako typické klišé

- 35 letá s flaškou, pět let vztahu se ženáčem... jsou i jiné ženy, které v tomto věku nemají děti - třeba proto, že jim ještě ten pravý vztah nevyšel - a vůbec nemusí mít poměr se ženáči a doma brečet nad lahví. Jak psala níže papaya - těchto témat už je kolem strašně moc - a všechny jsou přesně plná takových klišé.

Re: mě to přijde jako typické klišé

no jo, zacala s tim uz Brigit Jones

,

Celkem k pochopení..

že to není o vás neb z dřívějších blogů je patrné, že už maminkou jste....je od vás laskavé, že píšete pro někoho, kdo vaši podporu pravděpodobně potřebuje a snad ho i potěší....fakt nevím, jak to vy ženy v těchto otázkách máte, aspoň jejich chování mě dost mate

Tak jo,  přijdu jindy, jak jste mě posledně upozornila...zatím jdu zase čučet k ohni na počátek a přijít tomu na kloub..

Re: nenenenene!

Vaše postřehy Vám, Libore, nikdo nebere .-)) I já si ponechám ten svůj a to i v případě, že bych s ním měla zůstat jediná na světě. Současně jedním dechem dodávám, že já nejsem schopna ani takového literáního počinu jako Hanka, vím to o sobě a  tudíž se o to nesnažím. Ale svůj názor do diskuse, když je otevřená, klidně pošlu  

P.S. Vezměte se s Vikinou za ruce :-)