No, napíšu ti něco i z druhé strany...

Kdyč člověk slyší od malého dítěte, tak na rozhraní školní docházky, jak sis vůbec mohl mámu vzít, tak si pak řekne: a ku.... Prostě je to prů..., takhle malé dítě by takové otázky vůbec nemělo pokládat.

Re: No, napíšu ti něco i z druhé strany...

To máš pravdu, děti by  měly mít v hlavinkách úplně jiné věci...Ty jejich otázky jsou nejtěžší, odpověď neznáš sám a jak jim to ještě převést do jejich jazyka. Pořád si říkáš, nechci, aby jí to bolelo, tak se snažíš tu pravdu zahalit do milosrdných lží. Jenže děti jsou chytré a vědí to moc dobře, že už to nikdy nebude tak jako dřív...

Díky za příspěvek, Zbyšku.

Souběžně jsem napsala blog o itl. rozvodech

...ale pak jsem si přečetlaTvůj článek a stáhla to, počká to pár dní.,..protože Ty píšeš tak, že chytíš za srdce. Je to fakt opravdový a strašně smutný. Nechci Ti psát  nic rádobyvtipného, protože ani nemůžu. Píšeš s velmi silným citovým nábojem...mrazí mě z toho. Málokdo to umí. Děkuju, Hani.A měj se opravdu dobře. Marta

Re: Souběžně jsem napsala blog o itl. rozvodech

Děkuji, Martičko

.

ať je líp.

Re: .

moc děkuji.

Hezký den.H.

Nic nebývá černobílé

a neexistuje žádný mustr, který by se hodil pro život samotný nebo vztahy. Znám rodiny, kde rozvod ulevil všem, rodičům i dětem, znám také rodiny, kde se děti původně "postavily" za jednoho z rodičů, aby po létech, kdy dospěly, odvolaly.

Když jsme se ženou rozcházeli, přišli jsme za dětmi společně a první věc, kterou jsme jim vysvětlili, že na našem vztahu k nim se nic nemění, že jsou pouta, která jsou nezničitelná, ale že bohužel existují ta, která se zničit dají.

Střídavá péče, ke které jsme, také díky tomu, že bydlíme deset minut od sebe, nakonec dospěli, se ukázala jako velmi efektivní "náhradní řešení", které narovnalo nejen pošramocené vztahy a důvěru mezi námi rodiči, ale dokázalo přetavit náš vztah na přátelství a naše dvě puberťačky ho nejen akceptují ale spoluvytvářejí......dokonce trávíme pravidelně 14 dní v roce jako rodina spolu na dovolené, zůstali nám společní přátelé a zájmy, takže se vidíme častěji než mnoho standardních manželských párů.

Re: Nic nebývá černobílé

To je možná učebnicový příklad, jak by to ideálně mělo končit, aby člověk mohl znovu začínat. Ale není to všude v tak růžových barvách. Jsou jedinci, kteří to vidí černobíle, resp. jednu variantu. Úplná rodina, což je nemožn... kdo je tak dobrý herec, aby dokázal zahrát to co v srdci už není...

Pěkné

dostala jsem se k počtení článku teď.

Je to ze života, Hani.

Lidé málo mluví o svých pocitech a tím víc si ubližují. Je důležité mluvit, klidně a věcně i o nepříjemných věcech.

Re: Pěkné

To je to, Štěpulko, nepříjemné hovory se odkládají a pak to takhle dopadá.

.

No jo, no... Rozváděl jsem se před asi osmnácti lety. Dvouletý dítě tam tehdy bylo a já byl na ... jak se řekne slušně produkt průjmu...? Dneska jsem ale rád. ,,Dítě" je dneska krásná dospělá ženská a všechno je v pohodě. Čas umí, a není to fráze... Vyderžaj, pioňer... V.Kroupa

Re: .

Díky, Vláďo. Já myslím, že lehké to není nikdy, ani když jsou děti malé, ani odrostlejší, ani když děti nejsou. Asi nejtěžší je zapamatovat a schovat si jen to hezký a s tím jít dál. Hořkost nikomu ještě nic dobrého nepřinesla.

Hezký den.

Já tomu rozumím

A zažil jsem obojí. Jenom z té klučičí strany. Jsem rád, že to funguje oboustranně. A jedno je jasné. Někde někdo je.

Re: Já tomu rozumím

Díky, Láďo. Ta klučičí strana je možná ještě těžší...kluci přece nebrečí.

Ráno moudřejší večera

teda říká se to. Jenom se sakra zapomnělo říci, které ráno. Podle všeho však jednou určitě přijde. Možná poznenáhlu, ale jednou tu bude. Že ne , ale ano +

Re: Ráno moudřejší večera

Jediná jistota je, že po noci přijde ráno. A rána jsou o začátku...novém začátku.

Díky, Viky

Hodně smutný.

Snad se to zlepší, držím palce.

Můj názor je ale ten, že na dítě má horší vliv mizerný vztah rodičů, než rodiče rozejití a v pohodě. Co může dát člověk dítěti, pokud sám trpí.

Re: Hodně smutný.

Když se vypíšu, tak mi smutno není. Ale co Vy, který to pak musíte číst? Sakra, musím najít nějaký veselejší téma a nějak Vám to vynahradit.

p.s.: slib splním, času už mám víc, pa Anko moje

Hezký článek,

i když moc smutný

Re: Hezký článek,

Děkuju, spíš smutné téma, snažila jsem se, aby článek až tak smutně nevyzněl, protože naděje bude vždy.