Proběhlo MDŽ č. 2

“Proběhlo MDŽ” se středním rodem bylo v nadpisu předchozího příspěvku schválně! Oč  v něm běželo a běží? O vnímání! Parafrázuji antropologa Lévi-Strausse: ... způsob, jakým žijeme, hodnotový řebříček, v němž jsme byli vychováváni a jehož normy jsme přijali, nejsou jedinými možnými. Existovaly a existují i jiné. Blogy  na  “idnes” nejsou deklarovány jako vědecké, nejsou ani normotvorné jako mluvnice a slovníky. Přesto se odhodlávám trochu poučovat a připomenout: Lévi-Strausse: ... způsob, jakým žijeme, hodnotový řebříček, v němž jsme byli vychováváni a jehož normy jsme přijali, nejsou jedinými možnými. Existovaly a existují i jiné. Blogy  na  “idnes” nejsou deklarovány jako vědecké, nejsou ani normotvorné jako mluvnice a slovníky. Přesto se odhodlávám trochu poučovat a připomenout: “Proběhlo MDŽ” se středním rodem bylo v nadpisu předchozího příspěvku schválně! Oč  v něm běželo a běží?  Parafrázuji antropologa Lévi-Strausse: ... způsob, jakým žijeme, hodnotový řebříček, v němž jsme byli vychováváni a jehož normy jsme přijali, nejsou jedinými možnými. Existovaly a existují i jiné. Blogy  na  “idnes” nejsou deklarovány jako vědecké, nejsou ani normotvorné jako mluvnice a slovníky. Přesto se odhodlávám trochu poučovat a připomenout:

Rod u zkratek často kolísá, zkratková slova obvykle přiřazujeme k rodu a skloňujeme podle jejich zakončení –  zkratky se často přirozeně řadí k rodu střednímu - OSN ( Organizace spojených národů) se rozhodlo i rozhodla; KGB (= Výbor národní bezpečnosti) vyšetřovalo, vyšetřoval (výbor), nejčastěji však v rodě ženském vyšetřovala.  Lze napsat WHO prozkoumalo i prozkoumala.  Také ABC je vyprodáno, přestože je to časopis. Chodí snad  někdo do Čedoce či do Čedoci? Nikoliv, chodí do Čedoku, přestože je to Česká (byla Československá) dopravní kancelář, tj. rodu ženského.Velkou roli u zkratek hraje ustálenost těchto spojení, to jest konvence - sděluje Jazyková příručka.

Postoj k pravidlům (v tomto případě  normativní gramatiky a pravopisu)  může vyjevit  mnoho poznatků o uživateli společného jazyka, o roli češtiny v osobním i společenském životě i poznatků o  komunikaci a  postoji k životu v komunitě – může jí být pár čtenářů blogu, partička výrostků, profesní skupina učitelů češtiny, zločinecká nebo korupčnická mafie i velké společenství státu nebo etnika.

Jazyky obecně nás vymezují jako jednotlivce přináležící k různým skupinám či národům a pomáhají nám cítit se sebou samými. Aniž bereme v potaz lingvistiku, gramatiku nebo jiný obor vzdělání. Čeština a její podoby (i ty odsuzované) a to, jak je používáme a jak je vnímáme, tvoří “grunt” individuálního i kolektivního bytí našince.

Schválně a vědomě jsem napsala nekonvenční střední rod u zkratky MDŽ – jako signál pro vnímání  neslaného nemastného a rozplizlého a v současném českém občanském prostředí vyprázdněného pojmu.

Osobně  jsem slavila Mezinárodní den žen naposledy před třiceti lety, když mi dal manžel jako dárek nový plynový sporák MORu. Věnoval při té příležitosti pětisetkorunový úplatek    (to bylo tehdy dost peněz)  na OPBH, starý sporák nechtěli v této instituci  vyměnit, že to nemají v normách a plánu na příslušný rok. Až do úplatku, několik měsíců, jsem se při každodenním vaření bála o zdraví  rodinných příslušníků.

Jako moje babička a matka raději slavívám druhou květnovou neděli Den matek. I když jeho český název se mi nezamlouvá. Kvůli plurálu. Jelikož je to symbolický svátek,  líbilo by se mi světit Den matky. Držím se konvence.

Děkuji diskutujícím za reakce a reaguji: chyby v textu příspěvku bohužel jsou, ale v nadpisu nikoliv. Měla jsem přesněji napsat, že španělština je druhým nejpočetnějším jazykem na světě v počtu rodilých mluvčích a že mandarínská čínština se nazývá mandarínština. Za slovem řešení v předposledním odstavci má být čárka.