- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Paní Daňková, souhlasím s vámi, že dát základním školám volnost co, kdy a jak učit, nebylo šťastné řešení. Je sice možně i žádoucí experimentovat a na relativně malém vzorku ověřovat výsledky, stejně jako je možné (opět pro relativně malý vzorek populace) zakládat alternativní školy. Ale pokud se bavíme o „základní škole“, pak musíme v první řadě stanovit jakýsi nepodkročitelný a obecně nediskutovatelný limit zcela konkrétních znalostí a dovedností, které žáci budou na konci jednotlivých ročníků ovládat. Můžeme řešit metodiku, ale ne obsah.
Dokud si budeme hrát se slovíčky „kompetence“, „projekty“, ..., dokud budeme vykřikovat cosi o demokracii, individualitě a „různých potřebách“ žáků, a dokud se budeme ohánět líbivými hesly o "pokroku" (za každou cenu), těžko se někam pohneme. Onen základ prostě musí být společný, univerzální a zvládnutelný pro drtivou většinu populace.
Asi by nebylo marné se vrátit o pár desítek let zpátky, kdy ještě všechno (jakž takž) fungovalo a tam začít s postupným vylepšováním.
Díky pane Aime (píši to dobře ? s Vaším jménem jsem se ještě nesetkala.)
Napsal jste to velmi dobře , o to mi jde. Stanovit hranici mantinely a dál záleží na dětech jak se odrazí, pomáhat nadaným dětem a nebrzdit je inkluzí a podobně. Děti se ve schopnostech velmi liší a nemohou být ze všech manažeři. A snižováním laťky budou všechny stádo snadno ovladatelných lidí. http://www.skolauceni. cz
Myslím si, že se příliš svaluje na školu a málo na žáčky a jejich rodiny. Přitom dnes podmínky, nejen ke studiu jazyků, jsou proti našim před 60 lety nesrovnatelné.
Pane Kuchto, máte pravdu, ale to je zase jiná kapitola. Studium jazyků je bohužel to je jediné, v čem je pokrok, jenže to není jen zásluha školy.