Děti jsou do jisté míry obětí malosti. Ne proto, že jsou malé. Malosti malých úředníků. Jak už kdysi řekl Jan Werich: "Malý český člověk hrozně rád něco řídí....." To dnes dobře vědí jak kantoři, tak lékaři - birokracie je okrádá o čas, obtěžuje, otravuje, odčerpává energii. Ale úřednictvo má plné věrtele nových a nových nápadů. Pro ně je konec pracovní doby "padla", zatímco učitelé a lékaři musejí velmi často pracovat dál, aby si splnili další povinnosti, papírové formality. Změna střídá změnu, o zbytečné birokracie se dál vedou řeči, zatímco unavená karavana klopýtá dál v naději a očekávání alespoň malých vítězství zdravého rozumu.

pardon: bYrokracie

3Milá paní učitelko,

dovolil bych si vám připomenout, že prvořadým cílem chození do školy není naučit se vědomosti, ale naučit se pracovat, plnit povinnosti, dodržovat časové limity, respektovat nadřízené.... To co se děti učí devět let by zvládly ve věku 16 a 17 let za tyto dva roky. Jenže pak by z nich byly nepracovité, nezodpovědné, nezvladatelné osobnosti, a takové naše civilizace nepotřebuje.

Pokud odkazujete na školu před 60 lety, mohu vás ujistit, že mě (dneska 73) nedala vůbec nic. Učitelé byli vychováni v určité linii, požadovalo se na nich něco úplně jiného a odnášeli to žáci.

Osobně jsem v životě prožil několik "singularit", prvně 1968 - vše co jste so do dneška učili bylo špatně, zapomeňte, podruhé 1971, potřetí 1989.

Kdysi školáci dostali za úkol zpracovat nějaké téma, něco připravit, obstarat si k tomu potřebné informace, sami nebo s pomocí učitele. Prostě zadání, příprava zpracování. Po staru - něco udělali. Dnes ne. Dnes to musí znít velmi sofistikovaně a vznešeně. Nikoli tak obyčejně jako kdysi. Dnes jsou všichni projektanti. Každá celkem obyčejná činnost je projektována a následuje práce na projektu. Ony sofistikované projekty jsou zřejmě tak vyčerpávající, že už mnoho let nezbývá čas naučit školáky tak česky, jak se to kdysi dařilo normální výukou. Jako by na to chyběl nějaký projekt. Projekt obnovy.