Kde udělali Liberálové chybu II.?

Předem děkuji laskavému čtenáři za shovívavost k nutnému zjednodušování. Odměnou dostane vhled do zákulisí politiky.

S mírným odstupem před dnešním sjezdem předstupují jako lídr kandidátky Liberálové.CZ před čtenáře/voliče se svojí verzí příčin výsledků voleb. Text navazuje na blog z 13.6.2009 Kde udělali Liberálové chybu?

Volby přinesly ODS-KSČM-ČSL solidní úspěch a v případě ČSSD akceptovatelný výsledek. Neúspěch kandidátky Liberálové.CZ se ziskem 1775 hlasů má množství přičin a má i své následky pro liberální politiku v ČR.
Liberálové získali v Německu 11%, v Dánsku 20% a dvě kandidátky v Nizozemí přes 21%, propadli v Polsku, Rakousku, Maďarsku a ČR. Na Slovesku chybělo půl procenta nové straně SaS - Sľoboda a solidarita. Pomineme-li pokusy o tunelování pojmu liberální strana od ODS, ČSSD, SZ, Bobošíkové, pak k liberálům s přivřením očí lze považovat několik menších stran, které spojuje neúspěch. Jedni jdou vlastní cestou, ostatní slouží pochybným projektům.

1) vnější podmínky
a) české předsednictví EU
Řízení EU českou vládou zvýšilo povědomost veřejnosti o problematice EU i jejích institucí. Mělo být plusem v kampani pozitivně založených stran.

b) pád vlády
Zpackané shození vlády opozicí uprostřed předsednictví a trvání prezidenta zvoleného ODS-KDU na změně vlády před jeho koncem, nás v Evropě poškodilo a mělo i významný dopad na českou veřejnost. Zelení plně odskákali svůj podíl na pádu vlády. Je vysoce pravděpodobné, že pád koaliční vlády posílil ODS na úkor menších nesocialistických stran, ODS se z pozice upachtěné a neúspěšné vládní strany posunula ve vnímání veřejnosti k pozici zrazené, přijatelně úspěšné strany.

c) Lisabonská smlouva
Nezáživná a pro veřejnost odpudivě nudná smlouva zabrala většinu času, který média věňovala volebním vystoupením menších stran. Přestože hlavní strany správně usoudily, že veřejnost je třeba získat na jiných tématech, Česká poslanecká televize nutila všechny zástupce menších stran, aby v několika darovaných minutách nudili diváky diskuzí o Lisabonské smlouvě.

d) mediokracie
Média tradičně selhala. Nenašlo se ani jedno, které by uchopilo volební kampaň kompetentním, zajímavým a solidním způsobem. Přestože to šlo udělat velmi snadno na portálech jednotlivých médií. Pro liberála je smutné, že musí konstatovat fiasko soukromých medií. Místo toho média nabízela veřejnosti pitomosti a zástupnosti. Veřejnost nedostala ani jeden použitelný průvodce kandidátkami, pokud za to nepovažujeme den před volbami necelou dvoustranu v LN, která věnovala každé straně pět řádků. Práce na maximálně dvacet hodin pro jednoho politologa si žádné médium neobjednalo.

Média naprosto nezvládla diskuzi o základních tématech – euro, politiky EU –zemědělská, energetická, zahraniční, atd., eurokomisař, apod. Musím se přiznat, že jsem přecenil sílu nových médií (televizí Z1, Barandov, Facebooku, atd.). Příklad kandidáta ODS Kožušníka, který jel osobní internetovou kampaň na plno, profesionálně, za milión a … neúspěšně. Preferenční hlasy nestačily k posunu na kandidátce.

Dva malé mediální úspěchy nesouvisely s tématy EU:
trestní oznámené na Dienstbiera za porušení smlouvy a zveřejnění služebního mobilu na Ratha nás dostalo do zpráv Novy a Primy ( více zde: Kauza Dienstbier , Ten Rath je ale cislo )

e) slabí konkurenti
Volby jsou soutěž a bez konfliktu nelze zaujmout média. Liberálové.CZ věděli, že potřebují vhodného sparing partnera, aby mohli postavit svoje témata do protikladu. Tradiční arogance odpadlíků z ODS (Zieleniec, Kasl, Mach, Payne), kteří suverénně poučují „malé strany“, že oni zakládají něco nového a velkého, znemožnila taktickou spolupráci proti-kladů se Stranou svobodného občana. Teď už to možná pánové z SSO ví ;-)

f) jen peníze nestačí

V kampani opět prošuměly legální i nepřiznané milióny. Nejde jen o tradiční přeprání šedých a černých financí velkých stran. Malé subjekty vydaly přes 30 miliónů a zpátky dostanou maximálně čtvrtinu. Přesto některé subjekty (Věci Veřejné) miliónů neželí, budují krajskou strukturu a plánují vyhození dalších miliónů. Velká kampaň nepomohla Demokratické straně zelených, ČSSD ani Železnému.

2) vnitřní podmínky
a) nehododa s pololiberály z SOS, US-DEU, Severa
Možnosti úspěchu liberální kandidátky zásadně omezila nedohoda se Stranou pro otevřenou společnost a Unii svobody, která se nechaly přesvědčit o účelnosti spolupráce s jednou z partiček starostů, kteří do čela nasadily dva nezařaditelné, politicky všehoschopné senátory Štětinu (SZ/Stan/TOP 09) a Paukrtovou (SZ/ODA/US/SOS/Stan/TOP 09).
Letité řeči o liberální politice a spolupráci s liberální frakcí v EP neprošly zkouškou. Jejich 1,2 miliónů prospělo projektu nečitelných starostů, který dál vytěží konzervativní Kalouskův TOP 09. No prostě liberálové k pohledání ;-). Vedení obou stran selhalo a ani do budoucna není použitelné pro prosazování liberální politiky, mají však sílu jí účinně škodit.
Tradičním škodičem liberálů je i letitý šéf německé liberální nadace FNSt pro střední a východní Evropu B.Severa, který si přes pomluvy pohlídal, že od liberálních stran z EU nepřišla personální ani finanční podpora kandidátce Liberálové.CZ.

b) limitované zdroje
Seriózní postup Liberálové.CZ čekající do poslední chvíle na dohodu oslabil možnost získat na kandidátku silné/známe figury. K dispozici na přímou kampaň bylo vydáno kolem 750tisíc. I přes velmi zajímavé složení – Čecho-vietnamec na druhém místě kandidátky, Slovák na třetím a šestém místě a Němka na pátem, síla projektu stála na programu a značce. To nestačilo.

c) programové vymezení
Rozhodnutí o programových prioritách učinil lídr a padá na jeho hlavu zda bylo správné úmyslně provokativní vymezení
-vize Spojených států evropských místo EU –vlajková loď
-zrušení Společné zemědělské (dotační) politiky – minimální zájem médií, redaktory ČRo a ČT ještě nepochopené
-co nejrychlejší přijetí Eura –ekonomické téma, a opět nezájem a nepochopení médií
-zrušení Benešových dekretů- postavené proti populismu Bobošíkové aspoň zmínily posměšně LN a MFD

Závěr: Při daných vnějších podmínkách a vnitřních možnostech, … platí jeden z Murphyho zákonů: Za přesně daných a kontrolovaných fyzikálních podmínek, se živý organismus (volič) chová tak, jak ho zrovna napadne.