Vzpomínka na Marka

Když jsem se nastěhoval do našeho domu, bydleli jsme tam tři. Craig, Mark a já. Mark se po dvou měsících odstěhoval a v jeho pokoji začal za pár týdnů bydlet Neil. Občas přišel Markovi nějaký dopis a většinou vypadal úředně.

Jednoho pozdního odpoledne u nás zazvonili vymahači výživného. Byli jsme jak Němci po válce. Já ne! Já ne! Já ne! Ukázalo se, že přišli kvůli Markovi. Řekli jsme, že o něm nic nevíme a ani neznáme jeho telefonní číslo. Když odešli, tak jsme mu zavolali. Sdělil nám, že se s těmi lidmi setkat nechce a veškerou jeho poštu prý máme vyhodit.

Říkali jsme si: „Máme to vyhodit zavřené nebo otevřené?“ Neil - vzhledem ke své povaze - ty dopisy otevřel a zjistil, že zájem o Marka je z více stran. Jednak to byla ta Angličanka, kvůli které přišla naše nevítaná návštěva. Potom to byla jedna Irka (Mark někdy před rokem strávil pár týdnů v Irsku.). A také jedna Novozélanďanka se po něm sháněla (Mark byl zhruba před dvěma roky na Novém Zélandu.).

Uběhl asi rok a Craig potkal Marka v nějaké restauraci v centru Birminghamu. Byla s ním nějaká dívka. Těhotná.

Autor: Antonín Háka | středa 20.2.2013 8:52 | karma článku: 11,48 | přečteno: 620x
  • Další články autora

Antonín Háka

Kulturista

20.11.2023 v 20:20 | Karma: 5,64

Antonín Háka

Kulturisti jsou jako pošťáci

18.11.2023 v 11:11 | Karma: 10,31

Antonín Háka

Katolický triumfalismus

21.11.2013 v 8:00 | Karma: 18,78