Slepička s kohoutkem chtějí účet v indické bance

Útrapy s místními úřady slepičky s kohoutkem v zemi vzdálené domovině mohou s dostatečným nadhledem připomínat filmovou grotesku z němé éry. Příslovečné házení hrachu na stěnu se proti tomu jeví jako vcelku smysluplná záležitost.

Kdo si prošel kolečkem při obtarávání dlouhodobého víza, striptýzem na bezpečnostní kontrole a potom postupem na immigraton office na cílovém letišti (long term viza), tak si může myslet, že už nic horšího ho nečeká. To ale neznáte našeho kohoutka se slepičkou v Indii.

Po zaregistrování na policii (musíte mít doporučení a dělá to organizace, která vás pozvala) musíte žádat o FFRO (Foreigners Regional Registration Office) i na této úrovni pořád můžou úřady kohoutka se slepičkou vypakovat. Pokud se to stane, další žádost je nežádoucí a je velmi nepravděpodobné, že příště budete vpuštěni.

Kohoutkovi se zadařilo, a pak se mu zachtělo účtu v indické bance, a i když mu to slepička usilovně rozmlouvala, uf to zase bude martyrium, to se zase naběhám, jako tenkrát s tím zrním a vodou. Nedal si říci. K čemu je to dobré? Hodně bankomatů nepřijímá zahraniční karty, pokud ano, jsou tam poplatky, často vysoké, hodně e-shopů nepřijímá zahraniční karty a ty které ano, jsou často dražší. Slepička běží, běží a zjišťuje. Co takhle AI?

Ejhle, AI radí. Je pořeba PAN (Permanent Account Number Card) karta, která se vystavuje i cizincům na pas. Bez této karty dostanete možná účet u asi jen SBI (State Bank of India), ale všechno bude zablokované. Slepička už tuší, že si takový účet může akorát tak vylepit. Takže jak má získat PAN kartu pro kohoutka? Je potřeba něco vyplnit online [1]. Super, to bude snadné. Není. Slepička zjišťuje, že formulář 49AA je pro cizince a že není povinný indický občanský průkaz (je volitelný i přesto, že můžete mít aadhaar kartu (obdoba občanského průkazu) i bez toho, abyste byli občany), ale potřebuje pas, vízum, FRRO, zvací dopis, registraci na policii, online vyplnit formulář a pak to všechno vytisknout a poslat spolu s dokumenty indickou poštou na dedikovanou adresu. Slepičce jde z toho hlava kolem. Co je tohle za hybridní technologii?

Slepička celá umořená jede do města do veřejného office (séva kéndra सेवा केंद्र). Tady potřeba říci, že tato služba v Indii funguje skvěle. Jde o centra pro veřejnost a pro mnohé Indy, kteří nemají doma často ani chytrý mobilní telefon a někteří jsou pořád negramotní (nesmějte se, kdo neumí dévanágarí (देवनागरी), hinskou abecedu, je v Indii taky negramot; několik slov tu slepička taky utrousila, užijte si to), je to velká pomoc. Ptá se pana advokáta, kde proboha je to PAN centrum. Advokát suše ukazuje na skleněné dveře za ním. Toto centrum nebylo uvedené a adresách na webu a pokud, tak se špatnou adresou. Úředník se staví nejprve trochu odmítavě, ale slepička znalá indických poměrů je dobře pripravená. Nakonec úředníka přesvědčí, že PAN je možná i bez aadhaar karty. Úředník zaplatí poplatek, protože slepička nemůže, bez PAN karty nemá indický účet v bance, tím pádem ani platební kartu a bez indické platební karty nezaplatí poplatek. Takže bez karty nezaplatí poplatek pro PAN kartu, ale bez PAN karty nemůže mít validní klatební kartu, kterou by mohla zaplatit. Je to jasné? Je to nad slunce jasnější! Prostě to nejde, ale kohoutek se nevzdává a slepička poslouchá.

Takže úředník, najednou ochotný, zaplatil kartou (slepička asi udělala dojem), slepička pak zaplatí úředníkovi za činnost i za platbu hotově. Dopis nemusí nést na poštu, pan officer to zřídí. Běží zpátky ke kohoutkovi. Tak a teď už jen trpělivě čekat a čekat.

Jak to děti dopadlo? Asi po deseti dnech PAN karta přišla na e-mail v elektronické formě. Kohoutek je spokojený, ale slepičce se přitížilo. Bude asi muset za vyplňovat daňové přiznání, přestože kohoutek nemá v Indii žádný příjem. Příště si milé děti povíme pohádku, jak je to s indickým občanským průkazem, zavaným aadhaar karta (आधार कार्ड). Bude to fakt hustý.

[1] Stránka pro podání žádosti o PAN kartu