Pěkně popsáno. Milankovičovy cykly dobře vysvětlují zelenou Saharu a vymizení kosodřeviny v Jeseníkách před 8-5 tisíci léty. Země byla nejblíž Slunci v létě a byl o něco větší sklon zemské osy, takže létě byl na severní polokouli vyšší příkon tepla než nyní. Monzuny se dostaly dále do Afriky a Sahara mohla být zelená. Ústup byl překvapivě rychlý. Se zvětšujícím se suchem poměrně dlouho vegetace udržovala, po překročení únosné mezi vymizela během několika set let.

U nás byly letní teploty o 2-3°C vyšší než dnes, což vedlo k kompletnímu zalesnění Jeseníků a kosodřevina zmizela.

Zajímavé je působení Marsu (výstup z AI):

Gravitační působení Marsu zásadně ovlivňuje oběžnou dráhu i rotaci Země, a tím přímo tvaruje pozemské Milankovičovy cykly řídící dlouhodobé změny klimatu a doby ledové.

Mezi hlavní projevy vlivu rudé planety na Zemi patří:

Supercyklus dlouhý 2,4 milionu let: Gravitační rezonance mezi oběžnými drahami Země a Marsu způsobuje mohutné oteplovací a ochlazovací cykly. Tyto výkyvy ovlivňují intenzitu oceánských proudů.

Změna excentricity oběžné dráhy (100 000 let): Gravitační vliv Marsu posiluje a prodlužuje kratší cykly excentricity (změny tvaru oběžné dráhy).

Stabilizace zemské osy: Vzhledem k tomu, že Mars je od nás relativně blízko, významně přispívá k tomu, že zemský sklon zůstává stabilní, a zabraňuje tak extrémním výkyvům klimatu.

Dobrý den. Jsou to tak komlikované procesy, že je těžké všechno zachytit. Když se podíváte na Nextonův Gravitačné zákon, tak vztah pracuje jen se dvěma hmotami. Tři tělesa, to to je už docela mazec, nemluvě o celé planetární soustavě. Milankovič Mars nepovažuje za podstatný (ve své práci z roku 1941). Můžu vám zase nabídnout za odpověd AI (Grok):

Co říká současná věda (2025–2026):

Nedávné studie (zejména práce Stephena Kanea z UC Riverside a další z roku 2025) ukazují, že Mars skutečně ovlivňuje Milankovičovy cykly Země, ale ne tak dramaticky, jak naznačuje váš text.

Správné fakty:

2,4 milionu letý „grand cycle“ Ano, existuje rezonance mezi Zemí a Marsem, která vytváří cyklus přibližně 2,4 milionu let. Tento cyklus je viditelný v geologických záznamech. Bez Marsu by tento cyklus téměř zmizel.

100 000 letý cyklus (excentricita) Mars má významný vliv na kratší cykly (~95–125 tisíc let). Zvětšuje excentricitu a ovlivňuje periodu.

Stabilizace šikmosti osy (obliquity) Mars přispívá k dlouhodobé stabilitě zemské osy, ale hlavním stabilizátorem je Měsíc. Bez Měsíce by osa Země byla chaotická (jako u Marsu). Mars zde hraje sekundární roli.

Jinak řečeno, s dnešními možnostmi dokáží vědci cykly líp modelovat a zpřesňovat a víc toho vysvětlit. To se děje vždy, tedy i v nebeské mechanice.

Mne hlavně mrzí, že až budeme v EU v roce 2050 bezemisní, že budeme až druzí.

První místo nám - bohužel - sebrali v 70. letech Rudí Khmerové.

Ti zničili průmysl a vůbec vše kromě zemědělských komun.

Je Kambodža náš vzor?

V sedmdesátých letech se v ČR místy nedalo dýchat. Hlavně při inverzi. Ti Rudí Kmérové byli fakt strašní.

Pane autore,

máte v článku chybu.

Dny jsou nejdelší v době perihelia, tedy v lednu. Nejkratší dny jsou v červenci.

Důvodem je větší rychlost oběhu Země kolem Slunce v periheliu. Když je rychlost Země vyšší, trvá jí déle otočka od jednoho pravého poledne k následujícímu pravému poledni.

To záleží na tom, zda dnem myslíte dobu mezi pravými poledni nebo dobu slunce nad obzorem. Hádejte, který význam převažuje, můžete 3x .

Děkuji za srozumitelný popis Milankovičových cyklů.

Jako Dezolát se však nemohu nezeptat:

Zeleň na planetě za posledních 50 let přibyla nebo ubyla?

Diverzita přírody při rostoucích teplotách roste nebo ubývá?

Civilizace zanikají při oteplování nebo ochlazení planety?

Děkuji!

To není obsahem článku. Milankovičovy cykly jsou jedním z klíčových důkazů, že globální oteplování má jediné racionální vysvětlení a tím je antropogenní vypouštení CO2, protože podle těchto cyklú se má už 6000 let ochlazovat a to až další doby ledové, ktrá měla nastat za asi 11 000 let, ale pokud k tomu dojde, tak zřejmě mnohem později.