Vzhldem k tomu, že kysličník uhličitý není vinen změnou klimatu, spalování fosilních paliv má bezesporu vliv na růst koncetrací škodlivých látek v biosféře. Navíc, fosilní paliva by se neměla spalovat jen pro výrobu energie, ale vzledem k jejich omezenému množství na Zemi by se měla používat zejména na výrobu důležitých chemických látek pro lidstvo- polymery, léčiva apod.

Keby sme sa bavili o čistote vzduchu ktorý dýchame, malo by znižovanie emisií svoje opodstatnenie, ale nie pri klimatických zmenách. Znižovanie emisií klimatické zmeny ešte urýchľuje.

Keď bola v USA po páde dvojičiek pozastavená letecká doprava, priemerná teplota stúpla. Emisie, ktoré sa dostanú do ovzdušia vďaka sopečnej činnosti znižujú priemernú teplotu v oblasti nad ktorou sa nachádzajú. Každá jedna častica, ktorá sa nachádza medzi Slnkom a zemským povrchom tvorí prekážku pre slnečné žiarenie. Od každej jednej častice sa časť slnečného žiarenia odrazí späť do vesmíru. Skutočnou príčinou klimatických zmien je tenšia a redšia atmosféra.

https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/horni-a.../

Bez tvrdých zdrojů nemůže fungovat žádná energetická síť. OZE jsou měkké zdroje a spoléhat pouze na OZE je cesta k blackoutům.

Máte zřemjmě a mysli takzvané pevné zdroje. Energetika pojem tvrdé zdroje používá pouze v souvislosti s bateriemi:

Tvrdý zdroj má vnitřní odpor menší než 1 Ω a má proto menší úbytek napětí na zdroji při zatížení (například olověný akumulátor). Měkký zdroj má vnitřní odpor větší než 1 Ω (například vybitý tužkový článek). Všechny Li-ion akumulátory patří mezi tvrdé zdroje.

Pokud máte na mysli pevné zdroje na baseoad, tak to jsou takové, které mají stabilní a předvídatelnou dodávku energie. Pravděpodobnost okamžité dodávky musí být vysoká (žádný zdroj není 100% pevný, výpadky, poruchy, údržba). Patří mezi ně fosilní paliva (uhlí, zemní plyn, ropa), jaderná energie a v některých případech i velké vodní elektrárny.

Když se zeptám AI, dostanu nějaký poměr pevných a proměnlivých zdrojů. Pevné jsou potřeba na baseload a jsou spíše doplňkové. Tím nijak nesnižuji jejich potřebu, prostě nemá cenu tyto pevné zdroje inplementovat ve větším množství; jsou drahé. Aktuálně se nejpříznivěji v poměru cena/stabilita jeví jako nejlepší energetický mix:

Jaderná energie: 25 % (baseload, nízkouhlíková energie)

Vodní energie: 20 % (baseload + dispečerská energie, nízkouhlíková energie)

Zemní plyn: 10 % (přechodná záloha, špičková energie, možno použít vodík)

Vítr: 25 % (primární proměnlivý, vysoký výkon)

Solární energie: 20 % (nákladově efektivní proměnlivý)

Skladování/ostatní: 3–5 % (baterie, biomasa, geotermální energie pro flexibilitu)

Máte názory ekoenergofanatika. Dokud je hlásáte, mohou vám být vyvraceny, ačkoli je to zbytečné. Pokud podobní ale začnou řídit energetické soustavy,je to tragedie a té musí být zabráněno.

Antikarma. Na obzoru není žádná nová technologie, která by OZE posunula. Na druhou stranu JE mají obrovské možnosti, jak se vyvíjet - recyklace paliva, rychlé reaktory generující nové palivo ...

OZE samy o sobě, FVE, VtE jsou staronové technologie, která se rozvinuly během několika desetiletí. Podobně baterie. Na druhou stranu JE tady jsou už hodně dlouho (cca 75 let) a nevidím tam nějaký výrazný posun. Hlavně, jak vidíte, tak podíl JE je prostě, i po těch dlouhých letech, velmi malý a hodně zemí to už vzdalo. Kdo má víc jak 50% podíl na výrobě elektrické energie z JE? Francie, Slovensko, Ukrajina, Maďarsko a Belgie. Výraznou převahu a prvenství má jen Francie (65%), všichni ostatní +-50%. Atomová věda není snadná na realizaci.

Hurá, přesídlíme k moři a do tropů.

Vite na čem stojí civilizace? Na tom, že lidstvo není závislé na počasí. Nikdo vám nebrání se zase do jeskyně vrátit. Ale nectějte to po ostatních.

Nejdůležitějším a základním principem civilizace je sociální soudržnost, tedy schopnost společnosti udržet jednotu, důvěru a spolupráci prostřednictvím sdílených hodnot, funkčních institucí a kolektivní adaptability. Při její ztrátě civilizace přestane existovat, protože se rozpadnou její sociální, ekonomické a politické struktury.

Zdroj: Tainter, Joseph A. (1988). The Collapse of Complex Societies. Cambridge University Press.

Lidstvo vždy na počasí závislé bylo. Je to vidět i teď, když se snažíme udržet planetu v takovém stavu, aby nedošlo k tak výrazným změnám klimatu, které by narušily integritu civilizace.

Bzla dobrá praxe čarodějnice upalovat. Nojo, ale co s čarodějema, kteří si za svoje ohýbání dat a kouzlení s nimi, aby vyšlo, co potřebují nechávají platit ?

Tenhle příspěvek je tak stupidní, že ho tu chci mít. Vy jste něco, jako ta dentistka, co obviňovala naše vědce z dendrologického ústavu ČSAV, že překrucují data a nechávají si platit od Greenpeace za to, aby se Šumavě ponechaly bezzásahové zóny, že?

Souhlasím, že OZE jsou mnohem levnější než JE, proto také před více než 10 lety nechtěl nové bloky ČEZ stavět bez zaručené ceny za vykupovanou energii. Problém je stabilita dodávek, ale to lze řešit propojeností sítí, hodně pomohou nastupující bateriová úložiště. JE zůstává jen jakousi pojistkou .

Stabilitu OZE nelze řešit propojením a úložiště absolutně nestačí. OZE lze chápat jako doplněk k JE na léto v ....

Čína se chová naprosto pragmaticky. Kromě uhlí a slunečního záření nemá dostatečné energetické zdroje, takže jede v tom, co má.

Je zajímavé, že čeští vlastenci, horliví zastánci soběstačnosti, tohle najednou přihlížejí a volají po závislosti na ropě a plynu.

V energetice soběstační být nemusíme?

Ano, to máte pravdu. Pragmaticky se chtějí zbavit emisí ve městech a aglomeracích. Současně si uvědomují, že jsou největšími znečišťovateli a tato nálepka jim vadí, takže zcela pragmaticky přechází na obnovitelné zdroje, elektromobilitu ap. a současně si pro stabilitu sítě a zálohu budou i do budoucna držet svoje uhelné elektrárny. Minimálně ještě tak dvacet let. Jestli to půjde pořád stejným tempem jako dosud, tak má Čína do 5 let energetický mix OZE / fosilní zdroje 50%/50%.