Když jste takový informovaný "špion na akumulátory", nevíte něco více o tomto projektu?

https://cs.wikipedia.org/wiki/HE3DA

Pan ředitel Frolík z LINETu se tam kdysi vsadil o láhev rumu, že se to rozjede podle plánu, ale myslím, že tu láhev prohrál...

https://x.com/seznamzpravy/status/1441502700173209...

Disciplína, zvaná "Investování do start-upových firem" je velmi obtížná disciplína. Pokud v ní chcete soutěžit, musíte dané problematice rozumět sám, nebo mít tým velmi vzdělaných analytiků, kteří dokáží s nějakou rozumnou mírou pravděpodobnosti odhadnout, zda ten který start-upový nápad má šanci na úspěch. Rozhodně zde platí, že nesmíte sázet na jednoho koně, musíte "rozložit riziko", investovat do vícero nápadů, pokud možno z různých oblastí techniky a potom máte šanci, že čtyřicetdevětkrát to nevyjde, ale po padesáté trefíte jackpot, který vám nejen zaplatí ty investice, které nevyšly, ale ještě vám přinese zisk. Pokud tedy pan ředitel Frolík z Linetu vsadil své peníze (a láhev rumu) POUZE a JENOM do firmy, která se snažila realizovat "nápad HE3DA", pak své peníze prohrál (láhev rumu ovšem taky). To se v této disciplíně stává zcela běžně, proto je tak těžká.

Váš přehled nových typů akumulátorů, zejména v porovnání se stavem před dvěma (případně pěti) lety, nepřímo potvrzuje jednu obecnější myšlenku: Pokrok v této oblasti (ostatně jako v každé jiné) je přímo úměrný parametru ČASU a parametru množství PENĚZ , které jsou tomuto výzkumu věnované. Spousta glosátorů akcentuje pouze první parametr, to je čas, a vůbec nereflektují na druhý parametr, tedy peníze. Peněz je v posledních pěti letech do výzkumu a vývoje el. chem. ukládání energie investováno ŘÁDOVĚ!!! více než dříve. Proto se hluboce mýlí ti glosátoři, kteří předvídají výsledky vývoje a výzkumu v příštích dvaceti letech ze stavu před pětadvaceti lety prostou lineární extrapolací podle času, nikoliv podle množství peněz investovaných do výzkumu.

Pardoxní je, že tato chyba v odhadu vývoje technologie se nevyhýbá ani "renomovaným" autorům sci-fi. U nás, k mé velké lítosti, tato "autorská slepota" postihla před dávnými lety Ondřeje Neffa, člověka, autora, glosátora, kterého si jinak velmi vážím.

Dobrý přehled. Bohužel máte pravdu s tou malou angažovaností české vědy v oblasti el. chem. baterií. Přitom potenciál z oblasti nanotechnologií by tu byl. Ten je ale směřován spíše do oborů blízkých k lékařství nebo environmentalních aktivit (filtrace). Já osobně vidím budoucnost zvyšování energetické hustoty baterií právě v zapojení nanotechnologií.

Není to tak, že by se nedělo vůbec nic. Našel jsem nějaké odkazy na UK, Univerzitě Palackého a VŠ báňské v Ostravě. Ale je toho pomálu. Vysloveně zklamal Ústav J. Heyrovského. Nechci nikoho dehonestovat, jakkoli, ten by měl být v první linii jak v primárním, tak i aplikovaném výzkumu, ale to rozhodně není. Nejvíc aktivní je VUT Brno. ČVUT snad ani žádný výzkum v této oblasti nemá. Jenom tam něco měří. Nemají citace.