Zelené vdovy?...aneb dámy, může se to stát i nám

Nedávno mě zaulaj článek o tzv. "Zelených vdovách", který popisuje "radosti" a strasti těchto žen. Také diskuze pod ním byla velice peprná a hodně barevná. Na základě faktů v článku napsaných, čteného v duskuzích a mé osobní zkušenosti, rozhodla jsem se na toto téma napsat blog.

Zelená vdova. Toto pojmenování v mnoha z nás vyvolává silné emoce. Jedni si říkají, že to jsou pěkné "rádodajky" a dobře jim tak, druzí nechápou, nad čím si stěžují a třetí? Třetí asi snad tuší o co jde a tiše chápají s výtkou.

Začnu tedy pěkně od začátku. Od Zelené vodovy č. 1.

Zelená vdova č.1 je žena, slečna či dáma, která CHCE změnti svůj dosavadní život. Zelená vdova je pěkně vychytralá a hned ze začátku svého sexuálního života i vypočítavá, nastavuje si své cíle dle výše konta, počtu dětí, velikosti domu a značky auta...také samozřejmě úspěšnosti a zejména popularity svého muže. O těchto "Dámách" asi nemá cokoliv psát. Jsou to "Dámy", alespoň dle mého mínění, zatracené a budíž jim to přáno. Šly tam, kam mířily.

Zelená vdova ale může být i žena, která si vzala milovaného muže, měli společné cíle a rozhodně chtěli své děti i sebe do budoucna tzv. zajistit. V začátcích pracovali oba, po nějaké době, když došlo na založení rodiny, došli ke SPOLEČNÉMU záměru a závěru. Ten zněl: "ty pečuješ o domácnost, děti a vše okolo, já o firmu či kariéru. Vše je pěkně nastartované a nesmíme! udělat chybu. Je to kráné a bude to TAK V NAŠEM ZÁJMU"....Tím nám nenápadně vzniká "Zelená vdova č.2".

Co se ale pak stane/může stát/stalo?

Nejprve jde vše jak po drátkách. Děti rostou, potřebují péči, rodinu, domov, vozit na kroužky, do školy atd... a také peníze. Dovolené jsou krásné, manžel jezdí domů za svojí spokojenou manželkou. Sice pozdě večer, ale přeci. Ženě to nevadí, (musí) chápe to. Její spokojenost se v ten moment měří pocitem: "konečně nemusím do práce, konečně máme peníze na účtě, konečně mám čas na dům, zahradu, děti, koníčky. JE TO TÁÁÁÁK FAJN, je to jako z pohádky"....

Jenže ten příběh samozřejmě tady nekončí klasickým "a tak žili štastně a pokud nezemřeli, žijí tak dodnes".....ten příběh má i přirozený vývoj. Bohužel...zcela jasný a čitelný a těžko jiný.....

Jednoho dne se nám ta "Zelená vdova" probudí ze svého krásného snu. Zjistí, že děti tak nějak povyrostly, že má své koníčky, které ráda provozuje, také o zahradu s domem s láskou pečuje, děti jsou úžasné a dělají ji denně radost....ALE nemá se ským o to podělit!

Samozřejmě. Nějaká ta ""kámoška"" se po ruce vždy najde, ale ona tak nějak zjišťuje, že by raději své radosti a zážitky sdílela se svým mužem.

Ale jak a KDY, když on je ten, který se stará o finanční blaho rodiny, pracuje od nevidim do nevidim a večer je rád, že si dá (postupem času) povinných 30 minut s rodinkou a pak....buď zajde zpět do pracovny a pracuje, neb firma si to žáda, či padne do postele a ihned usíná jak ta princezna Růženka......

Naše "Zelená vdova" je sama......plná emocí, zážitků, prožitků a sdělení....ale je sama. Komu je má povídat? Svému muži, který slouží pro blaho rodiny, ale ve vedlejší místnoti spí, nebo pracuje?....to asi stěží....

A tady to začíná. Začíná cyklení se v kruhu. Cyklení se v emocích "co by jak a proč mělo, nemělo, co by chtěla, nechtěla a ztrácí se"...Bloudí v bludném kruhu, kdy si říká, že svého muže chápe, plně podporuje, ale také je tu ONA. Ale jak má svému obětavému muži říci, že je tu i právě ona, která potřebuje jeho péči a přítomnost, když si uvědomuje, že jsou tu i děti, jejich potřeby a zájmy a navíc vidí jak se on opravdu! snaží a dělá to jen a jen pro ně....Tady nám nastává zlom i u muže. Bohužel, i ten se v tom trochu ztratil...

Pokud naše "Zelená vdova č.2" cokoliv manželovi řekne, pochopitelně on to nechápe. Je natolik utopen v pocitu zodpovědnosti, že už ani nevnímá čas, nevnímá reálný život rodiny, stejně tak nerozumí výtkám své ženy. Je přesvědčen, že to dělá vše jen pro ně. Ztrácí objektivitu...

Zájem a blaho rodiny......začne tedy "Zelená vdoda č.2" ještě více přemýšlet. Přemýšlí více a více. Neví kde se stala ta chyba i když se vlastně nestala! Vše včetně rodiny funguje. Je to přeci tak, jak si naplánovali, je to tak, jak si představovala. Nemusí do práce, pečuje o dům i vysněnou zahradu, mají krásné dovolené, šťastné děti, manžel ji miluje.....jen ona je tak nějak.....sama. Manžel je více a více zavalen prací a pomalu a jistě naštván, že ho milovaná manželka nedoceňuje.....VŽDYŤ SE NA TOM PŘECI DOMLUVILI, vše bylo tak jasné. On práce, ona rodina......nerozumí ani on.....až jednoho dne.....

...co se stane?

To nechávám na čtenářích. Jen jsem tímto blogem chtěla ragovat na diskuze o článku týkající ho se tzv. "Zelených vdov". Chtěla jsem, aby si čtenáři uvědomili, že není" vdova", jako "vdova" a leckdy se to může stát i Vám, byť manžel nevydělává ty "miliony". Takže, neodsuzujme je a v důsledcích přemýšlejme nad tím, co bychom si přáli, reálně žít chtěli a tím, co máme.

Krásný večer všem

P.S. Pisatelka se necítí onou "Zelenou vdovou č. 2", ale občas si říká, že se tam nenápadně vkrádá...ale ví, že je jen a jen na ní, kam to nechá zajít ;-)...