Václav Klaus opustil Titanic

Včera prezident odešel z čestného předsednictví ODS nespokojen, neboť se nemůže „identifikovat s celou řadou postojů, které Občanská demokratická strana, nebo přesněji řečeno, její vedení, zastává“. 

Václav Klaus opustil potápějící se Titanic. Je skvělý manažer, a tak odešel elegantně a včas.  Říká se, že co zaseješ, to sklidíš. A on není spokojen s úrodou naplňování lokální vize globálního volného trhu, která má na piedestalu boha Mamona, hlásajícího, že za peníze si lze vše koupit, že na kvalitní životní prostředí si musíme nejdřív vydělat, že ekologie je třešinkou na dortu - v režii ODS.

Myslet si však, že ideály jsou dobré, jen jejich vykonavatelé jsou špatní a dělají chyby při jejich uvádění do praxe, je zásadní chyba. Nebýt totiž těch nedostatečných lidí, tak tady máme sociální spravedlnost komunistů, křesťanský bezpohlavní ráj, čistou rasu nacistů…. Ještě, že jsme my, lidé, tak nedokonalí a nedůslední! Vůdci jsou z nás zklamaní, ale díky nám se jejich ideologie bortí a život vystrkuje růžky ve své pestrosti, neboť se nehodlá nechat spoutat do jednosměrných a zjednodušujících klišé. 

Peníze jsou, pane Klausi, pouze prostředek, nikoliv cíl.  

Na globální úrovni dostává již pár týdnů filozofie všespasitelné ruky volného trhu pěkné rány, pakliže kapitáni téhož trhu škemrají o finanční pomoc státy! Opak by přece měl být pravdou! Ve zjednodušeném vidění světa, jehož srdcem jsou banky, tepnami, žílami a kapilárami toky peněz, jsme i na lokální úrovni měli řadu infarktů, které musel léčit stát. A jelo se dál, žádná reflexe, nikdo nebyl potrestán, naopak, manažeři dostali velkorysé odstupné a šli řídit něco jiného. Lépe? Zkušenost ukazuje, že lidský život a uspořádání lidského společenství není jednoduché a jednoznačné, rubem materiálního bohatství je dost často chudoba ducha, která dává zpětnou vazbu. Příčina mívá své následky:  „Žijeme v době pokleslé politické kultury, kdy korupce a klientelismus prorůstá jako rakovina demokratickou společností. Chybí nám laskavost a nadhled v každodenním životě a naše vztahy často nestojí za nic.“ (Michael Kocáb)

Jako kuriozitu zmíním test managementu, který jsem si udělala záhy po revoluci. Poslala jsem tehdy tři stejné dopisy tehdejšímu ministru financí Václavu Klausovi, prezidentu Václavu Havlovi a federálnímu ministru životního prostředí Josefu Vavruškovi. V dopisech jsem kladla otázky, kterými jsem víceméně předvídala současnou situaci. Pochybovala jsem o správnosti nastolené vize, zpochybňovala infantilní materialismus a konzumní hodnotový systém, ve kterém je člověk – homo sapiens  pasován na spotřebitele – homo consuments. Tehdy Václav Klaus manažersky zabodoval. Odpověděl mi do dvou týdnů jeden a půl stránkovým dopisem s vlastnoručním podpisem sice na něco jiného, než jsem se ptala - poslal mi poučnou přednášku o sociálním inženýrství, nicméně odpověděl promptně, což dodnes cením. Z Hradu přišel po měsíci papírek potvrzující příjem mého dopisu a sdělující, že pan prezident nemá čas se mými otázkami zabývat, a z ministerstva životního prostředí nepřišla odpověď žádná.  

Když jsem se v roce 1993 stala ředitelkou Kanceláře Zeleného kruhu, v jehož Radě byl  bývalý federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek a bývalý ministr českého životního prostředí Ivan Dejmal, tak jsem se jich na Valné hromadě optala, zda tuší, že jejich osobní neúspěch i neúspěch jejich filozofie má příčinu ve špatném managementu, který se mimo jiné pozná i podle promptního vyřizování korespondence? Byla jsem ujištěna, že ne, že to je nesmysl, prkotina.  

Ta prkotina, ignorance nás, „obyčejných lidí“ dnes láme vaz ODS a jejich ideologie peněz, ke kterým se lze snadno dostat prostřednictvím politické moci, jim vynesla přezdívku modré straky. Sleduji s velkým zájmem diskuse delegátů kongresu, příspěvky delegátek mi přehlušil Václav Moravec svými komentáři, nicméně z toho, co jsem slyšela, jsem pochopila, že členská základna je nevypovídaná, stranická komunikace na bídné úrovni a to nejen vůči veřejnosti.  

Kapitán opustil loď, posádku ponechal v rukou kormidelníků, kteří ji budou přesvědčovat o tom, který z nich dokáže lépe ukormidlovat loď plnou trhlin na rozbouřených vodách českého rybníka, evropského moře či světového oceánu.