posuzuji

lidi podle jejich cinu a ne podle toho zda jsou muzi nebo zeny. problem domaciho nasili je zavazny a proto jsem psala ze je dobre o nem mluvit.

Co mi řekl

Jeden starý právník - ještě prvorepublikový , který se pak po roce 1948 zaměřil zejména na rozvody, mi kdysi řekl jednu zajímavou odpozorovanou záhadu, kterou formulovou takto: U ženy platí, že kdo ji souží, tomu slouží. Kdo jí hladí toho zradí.

Komentovat to nebudu, ale povykládal mi tolik nejrůznějších životních příběhů, a příčin rozvodů, že musím přiznat, že na jeho postřehu je hodně pravdy.  

Re: Co mi řekl

Taky to tak vidím. Je s podivem, co si některé ženy nechají líbit, zatímco jiné se bez stopy lítosti či soucitu vydají ze svého nudného manželství s ňoumou za svou životní láskou (když ňoumu předtím nelítostně zdevastují). Jen jsem zvědav, jestli nám paní Haisová k tomu něco řekne.

je dobre ze se o takovych

vecech pise a mluvi. rict NE cloveku ktery ponizuje je hodne tezke, protoze kde neni sebevedomi a vlastni hodnota.... jen houst. je treba s tim neco delat. je treba rict ne. je treba odejit a nenechat tak se sebou zachazet. Je treba nedovolit takove chovani...

Re: je dobre ze se o takovych

motýlku, zdravím. Koukám, že znáš nějaké úplně jiné mužské, než já.

Paní Haisová,

v právním státě je zvykem dát slovo i druhé straně. V právním státě je dána možnost stýkat se s vlastními dětmi oběma partnerům (jak to vypadá u nás v prvním desetiletí 21. století?) a současně by jeden z partnerů (jedno, zda muž či žena) měl být chráněn před manipulací dětmi proti sobě (tedy alespoň v kultuře, která má za sebou dva tisíce let křesťanství). Nevím, jestli zrovna Amerika by nám měla být příkladem - nebo tam snad nejde hlavně o peníze a schopné právníky? Právní stát jistě není stav, kdy se společnost dělí zásadně na zlé muže (lovná zvěř) a chudinky ženy (hájená zvěř). Statistiky jistě hovoří v prospěch Vašeho článku, Vy však nepochybně aspoň tušíte, že statistika týraných mužů jednoduše neexistuje - zdá se Vám, že z tohoto úhlu je Vaše argumentace seriózní?

Jinak nic proti článku, neznám případ Evy H., myslím však, že jednostranný pohled nepomůže nikomu.

Re: Paní Haisová,

A co situace opačná?

Myslím,že tohle je daleko větší Tabu..

Re: A co situace opačná?

tak o tom napiste... at se i o tom opacnem vi....

Karma

za to, že o tom píšete.

společnost a rodina

Knížku od Evy Hurychové jsem nečetla, četla jsem podobné. Pokud společností máte na mysli samotnou rodinu, Vaše zvolání: což je možné aby se u nás toto dělo je správné. ALE společnost má možnost pomoci ohrožené ženě, pokud ona sama o pomoc požádá. Záležitost není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Ten despotický muž byl vychován v určité rodině a poté ne náhodou potkal poddajnou ženu. Bohužel ta poddajná žena už sama strávila dětství někde, kde bylo běžné určité záležitosti tolerovat /nemuselo to být násilí/ Společnost Vám může v mnohém pomoci ale první impuls - že něco není v pořádku a udělat první krok musí jedinec. Protože stovky jedinců tvoří společnost. Eva svou odvahou napsat svůj životní příběh ukázala ženám, které tolerují despotické chování, násilí, ustupování z důvodu udržet rodinu že to jde. Ale začít dělat s tím musíme každá sama. Hezký den