Plíživý převrat – důsledky globalizace v knize Noreeny Hertzové

Hertzová pracovala pro Světovou banku v Rusku a na Blízkém východě. Je specialistkou na investiční bankovnictví, nyní působí v Centru pro mezinárodní obchod a management na univerzitě v Cambridgi. Při pražském zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu byla mezi protestujícími.  

V knize Plíživý převrat je sice řada zobecnění, nicméně čerpá z osudů konkrétních lidí. Například, jedenadevadesátileté ženy, která přešla pěšky Ameriku, aby bojovala za reformu systému financování politických stran; nebo ženy, jež kampaní mezi akcionáři přesvědčila společnost PepsiCola, aby prodala plnírnu lahví v Barmě. Autorka také popisuje setkání prince Charlese se spolužákem ze školních let, který skončil jako bezdomovec. Princ pak řekl, že i když mají mladí lidé vhodné rodinné zázemí, může pro ně být těžké uchovat si pod obrovským ekonomickým tlakem sebedůvěru. 

Konec tradic. Byznys, tvrdí Herzová, neustále rozšiřuje své pole působnosti. Státníci si to nedokážou či nechtějí přiznat, čímž riskují zánik společenské smlouvy mezi státem a občanem. Autorka popisuje, jak tržní ideologie pronikla i do míst, kde se úspěch kdysi definoval na základě ekologického, etického a duchovního rozvoje a kde důležitější než „hrubý národní produkt bylo hrubé národní štěstí…“ Z této nové ideologie dnes čerpá i levice. Stát ustupuje, nadnárodní společnosti umísťují výrobní závody tam, kde se to nejvíc vyplatí, aby pak výrobky na jiných místech planety zhodnotily. Globalizace nás zavalila nabídkou všeho myslitelného, jenže zúžila spektrum našich cílů a hodnot.Tradiční indikátory, jako je HDP (hrubý domácí produkt), zamlžují pravdu. Ambice protagonistů neoliberalismu - sblížit životní úroveň bohatých a chudých zemí - se nesplnila. Z ukvapené privatizace profitovala drzá a informovaná menšina, na situaci nejvíce vydělávají nadnárodní společnosti, zkorumpovaní úředníci a šťastlivci, kteří získali místo u cizích firem. Jsou umlčovány skupiny, jež by mohly organizovat zaměstnance. Obchodním zájmům ustoupila lidská práva i demokracie. Konkrétní stranický program nehraje velkou roli. Na příkladech Hertzová dokládá, že hlavní potřebou demokratických politických stran je sehnat co nejvíce peněz, neboť vinou absence jasného ideového vymezení se strany od sebe odlišují téměř už jen nákladnými marketingovými strategiemi. Politici podkuřují představitelům velkého byznysu a napodobují jejich chování. Jak mohou být volby svobodné a spravedlivé, když se jich mohou zúčastnit pouze figuríny vycpané bankovkami, táže se Hertzová. 

Jsem tím, co kupuji. Noreena Hertzová nabízí možnosti, jak lze kontrolovat nadnárodní společnosti. Zatímco politici jsou vůči koncernům stále shovívavější a demokratické volby často už nejsou účinné, na významu začíná nabývat občanský postoj. Aktivisté se postupně odvracejí od lobbingu a protivládních kampaní a zdůrazňují potřebu kampaní zaměřených přímo na nadnárodní společnosti. Autorka popisuje, jak korporace často přejímají role státu v sociální, zdravotní a vzdělávací oblasti. Pro občana jsou životně důležité nové informační zdroje, které si musí umět vyhledávat ve spleti informací a dezinformací pocházejících od tradičních médií, vlád, korporací a výzkumných ústavů. Je však kritická i k jednosměrně orientovaným ekologickým aktivistům, kteří často hájí osobní zájmy, přičemž rozrůzněnost a pestrost občanské společnosti jim uniká. Ve světě, v němž soupeří ideje s vepřovou pečení a programy hlavních politických subjektů si jsou k nerozeznání podobné, je třeba, aby lidé začali brát věci do svých rukou, protože není jiná alternativa.

To je poselství knihy, která v originále vyšla v roce 2001 a v západním světě prošla velkou diskusí. Právem. I u nás je nejvyšší čas takovouhle diskusi otevřít. Příliš času a energie trávíme tím, co jaký politik řekl, zatímco ti, kteří život ve společnosti skutečně organizují, pracují v tichosti na expanzi své moci. Jenže: občanský konzumerismus, který nabádá k obezřetnému a informovanému nakupování a který autorka doporučuje jako řešení, je zase jen reakcí na situaci vnucenou korporacemi, nikoliv skutečnou alternativou. I kniha Plíživý převrat je pouhá RE-AKCE. Nadále chybí AKCE - samostatná nezávislá PRO-AKTIVNÍ občanská vize hodná následování. Nicméně kniha Noreeny Hertzové je užitečnou analýzou současného světa, pomůže pochopit situaci a orientovat se v ní. 

Noreena Hertzová Plížívý převrat. Globální kapitalismus a smrt demokracie. Přeložil Robert Bartoš. Dokořán, Praha 2003, 256 stran