Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PN

themida

23. 8. 2008 11:32
nikdy opravdu neodejdou

Před dvěma lety nečekaně odešla jen v 66 letech moje babička. To, že zceluje rodinu svoji silnou osobnosti jsem věděla, ale jak moc to jsem uznala a poznala až, když už nebyla.

Tento týden jsem jela na pohovor a při výstupu z metra na I.P. Pavlova mě napadlo, že ji musím hned zavolat, že bude mít radost, že na mě bude pyšná. A v tu chvíli mi došlo, že je tu se mnou pořád. Jasně jsem cítila, jako by mě obejmula a v tu chvíli jsem věděla, že to prostě dopadne.

A taky moje první cesta služebním autem bude za ní - na hřitov. Je tu pořád, neodešla, jen mě holt již neobejme, neuslyším její hlas, ale možná o to intenzivněji je tu se mnou. Děkuji babi, za vše a hlavně za Tvoji lásku V

0 0
možnosti
O

olsson

23. 8. 2008 9:44
I moje mamka ...

měla stejnou nemoc, proti které bojovala půl roku. V životě vybojovala kde jaký boj, překonala kdejakou překážku, ale tuhle zlou nemoc nepřemohla. Odešla navěky v roce 99, stále se s tím nemůžu vyrovnat, stále slyším její slova. Kdyby dneska žila, dala bych jí v mnihém zapravdu.V

0 0
možnosti
FM

frenkie.f

22. 8. 2008 23:44
Děkuji

K tomu není co dodat.

0 0
možnosti
LV

delvete

22. 8. 2008 22:07
Díky!

Mnozí jsme to přečetli a vzpomínali na své maminky. Krásně jste to napsala. A v tom kraji pod Klenovou jsem vojákoval. Karma jako hrom!

0 0
možnosti
JN

dajana.p

22. 8. 2008 20:44
nepotěším Vás....

maminka odešla už v roce 1996 a já furt nedokážu uznat, že tu prostě není

0 0
možnosti
M

mammamia

22. 8. 2008 19:46
krasny

hezky napsane.........ackoli me to nepotkalo a doufam, ze jeste dlouho nepotka, tak s vami soucitim. drzte se. drzim vam palce. jana:-)

0 0
možnosti