Až promluví Babičky

     Bude tomu téměř rok, kdy poslední prázdninový den praskalo divadlo v Korunní ulici na Vinohradech ve švech.

Stovky mladých lidí přišly na setkání s Jeneane Prevatt, PhD, známou pod jménem Jyoti. Již dříve jsme se mohli seznámit s překladem její knihy Anděl zavolal mé jméno. Tentokrát Jyoti poslechla volání své intuice a dala dohromady třináct moudrých starých žen čtyř kontinentů světa, se kterými se setkává dvakrát ročně vždy v místě bydliště jedné z nich. Jde o ženy původních kultur a kmenů, které vytvořily celosvětovou Radu starších žen, jejíž ambicí je sjednocení žen celého světa k převzetí zodpovědnosti nad jeho stavem. Východiskem byla Jyotina vize, která jakoby zázrakem korespondovala se stejnou myšlenkou Bernadette z afrického Gabonu a Clary z Amazonského deštného pralesa v Brazílii. Postupně se přidaly ženy z Nového Mexika,  Oregonu, Montany, Severního polárního kruhu, Tibetu, Arizony, Jižní Dakoty, Nepálu a Mexika.  První setkání se konalo v roce 2004 v New Yorku a výsledkem je kniha, která byla na zmíněném setkání poprvé představena české veřejnosti a  vzbudila nečekaně velký zájem. 

Rada babiček se údajně zjevila mnoha lidem různých končin světa v mnoha vizích a předpovědích již před stovkami let. Předávala se vnitřním hlasem, který říkal „Až promluví Babičky, otevřou se nám všem brány k jednotě“.  V angličtině má termín grandmother – velká matka, poněkud jiný význam, než babička v češtině. Nicméně se snad můžeme shodnout na tom, že jak u grandmothers, tak u babiček nalezneme lásku, porozumění, čas na vyprávění a příběhy.  Domorodé babičky přicházejí z kultur, kde se tradice předávala mluveným slovem, které má nesmírnou sílu, neboť spojuje každou duchovní bytost s širší skutečností. Díky tomu si jsou tyto ženy vědomé spojitosti  hmotného i duchovního světa, vzájemných vztahů a souvislostí všeho se vším, dokážou ve své moudrosti a při svých životních zkušenostech a úzkým kontaktem s přírodou žít celistvý život.  Jsou studnicí vědomostí, znalkyně léčitelství, tajemství a záhad přírody, které se rozhodly věnovat světu.            

 Dodnes platí zákony z dob Kryštofa Kolumba, které zajistily Evropanům nadvládu nad územím obývaným po tisíce let domorodými národy. Tyto listiny dosud nikdo neodvolal, zůstávají duchovním, legislativním a morálním kodexem nadvlády nad kmenovými národy. Princip síly během posledních pěti set let prorostl svět jako rakovina, která podnítila nejen zneužívání a vyvražďování domorodých národů, ale také drancování a pustošení jejich přírodních zdrojů, vykrádání jejich bohatství. Babičky přicházejí a nevolají po revanši. Upozorňují na fakt, že tak, jako byly jejich kultury ničeny v minulosti, stejně tak dnešní materialismus globální ekonomiky ničí demokracii, pospolitost, kulturní různorodost a duchovnost.  Trápí je znečištěné vody, odpadky, ubývající deštný prales, život ve stylu „po nás potopa“.  Věří, že Matka Země je vědomá, živá a vnímavá bytost, která se neustále vyvíjí uprostřed vesmírného řádu a je bohyní ve své vlastní dobrotě. „Prodali jsme blahobyt budoucích generací za okamžitý zisk“, říká Agnes z Oregonu. „Duchovní slepota nás dovedla k tomu, že se místo života zaměřujeme na hospodářské výsledky.“ Bernadette pokračuje tím, že „naše planeta stůně a trpí neustávajícím vražděním, znečišťováním, odlesňováním, násilím, závistí a nenávistí.“                   

 Babičky se rozhodly už déle nemlčet ke stavu světa, ale začít se zasazovat o jeho přeměnu k lepšímu. Jejich nástroji jsou modlitby, rituály, důraz na vztahy a souvislosti, šíření nových ideálů lásky a míru po celém světě. Doporučují mocným světa, aby si do svých poradních sborů vzali starší ženy své země a řídili se jejich radami. Podrobnější informace najdete v knize Carol Schaefer:  Pro sedmou generaci a dále Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země, vydala DharmaGaia 2007 v  překladu Julie Leitgebové