Ve sklenici hňup

Říkává se, že když se člověk na problém podívá z jiného zorného úhlu, může dojít k zajímavým poznatkům. A tak najednou může poloprázdná sklenice začít vypadat jako poloplná. Ale v kauze Činoherák ať koukáme jak koukáme, vždy jen znovu a stále směšněji vylézá na povrch z té i oné sklenky trestuhodná pošetilost konšelů.

foto: čtv

             Jen krátká rekapitulace. Vycházím z tzv. „důvodové zprávy“, kterou paní Müllerová  (shoda se švejkovským Sarajevem je jen náhodná)  předkládala našemu p.t. ctěnému zastupitelstvu třetího března. A zastupitelstvo pak rozhodlo tak, jak rozhodlo. Čímž se přinejmenším všichni ti, jejichž volba zněla zeleně, k onomu hňupství připojili také.

Až do zveřejnění neuvěřitelně trapného a hlavně znepokojujícího dopisu pana Arno Fišery Ivanu Rajmontovi to vypadalo, že milující město milujícímu souboru připravilo na míru ušitý grantík, aby společnost dosáhla většího přehledu. Ačkoli to, že se „něco“ chystá lze spolehlivě doložit již z dokumentů k připravovanému rozpočtu na rok 2013. Co to je  to „něco“ se spolehlivě ukázalo ve chvíli, kdy divadlo řeklo – grant je ušit neodborně, pozdě a pravděpodobně účelově. A odmítlo jednou provždy vyplnit těch „několik řádků, které ho dělily od osmimilionové dotace“, jak poznamenal veřejně pan doktor Dlouhý. aniž by mu došlo, že jako transparentní konšel zapomněl podobných několik řádků nachystat ostatním městským subjektům v oblasti kultury a sportu. Možná by se tím opomenutím měl začít zajímat UOHS. Ale všechno popořádku.

Stále však, ujišťuje důvodová zpráva, i to divadlo, za které se několik konšelů stydí, divadlo které údajně krade, nedá se na ně koukat a dělá Ústí nad Labem ostudu, mělo po „dělňácku“ takříkajíc vystaráno. Až do momentu, kdy divadlo ukázalo, že morálka je víc, než „připravené“ veřejné soutěže. Teprve tehdy se vyrobily a objevily „neuvěřitelné nesrovnalosti v jeho účetnictví“, které ale nikdo ani nedoložil ani nedokázal. A které se navíc díky zvýšenému počtu dotazů od veřejnosti začínají  z toho mála, co kancelář paní Müllerové dokáže mezi lidi vypustit, vypadat navýsost prefabrikovaně. Tedy jako zcela účelově vymyšlené.

Sečteno a podtrženo od grantu až po dopis o fabrikách, pan Arno Fišera de facto nařídil svým spolustraníkům a dalším jemu „zavázaným“  zrušit založením zbrusu nové resp. staronové příspěvkové organizace Činoherní studio jedno fungující divadlo jenom proto, že ho tam čtyři lidi štvou. A navíc zrušit ho způsobem, který z něj dělá hlupáka.

 Je pátek 21. března 2014. Pan doktor Gahler, zkušený právník najatý paní Müllerovou (a tím pádem konající za peníze daňových poplatníků práci, kterou má konat a za kterou je honorována ona!!)  otevřeně oznamuje likvidovanému divadlu, že navzdory všem důvodům důvodové zprávy má město i nadále zájem zaměstnat v nově založené skořápce téměř celý soubor. Za stejných finančních podmínek, za jakých si ti nenažraní herci žili předtím. Až na pár inkrimiovaných jedinců.  Odchází ovšem s tím, že by se měl pokusit licitovat s vrchností i o ta inkriminovaná jména, jinak se soubor na jejich vějičku lepit nehodlá.  Nikdo sice nevěří, že to klapne, ale i kdyby – najednou je ta poloplná sklenka zase poloprázdná.

Vždyť co může následovat? Konšelé, kteří celý úklad nastartovali s odvoláním na transparentnější způsob rozdělování prostředků a jako snahu odpovědět na volání  bohužel neexistujících hlasů po tzv. „vkusnější a kvalitnější“ kultuře  a hlavně údajnou snahou o hospodárnost, si za pomoci svých stranických kolegů pojistili jen jediné. Že připraví občana na půl roku o jakékoli divadlo. Založili si jen  prázdnou skořápku, pro kterou nemají ani náplň, ani vedení, ani vizi. Umělecké směřování ani kulisy. Předchozí divadlo přivedli do insolvence, nyní budou čekat až do září, než se agenda likvidace jimi založené (!!) prospěšné společnosti vyřeší a vyúčtuje. A souboru nabízejí ústy pana Gahlera půl roku  anebo přinejmenším tři měsíce slušně placeného volna. Protože nový z transparentního konkurzu vzešlý umělecký ředitel nastoupí (a začne  okamžitě umělecky tvořit, připravovat  inscenace, které pak po dvou měsících práce konečně  začne také hrát pro veřejnost)  teprve k prvnímu červenci  2014!!

Souboru se vůbec nebudu divit, jestli na takhle nonšalantní nabídku přistoupí. Už od února totiž čeká  právě jen vinou konšelů na své řádné výplaty. A sociální jistoty nelze podceňovat. Je sice pravda, že podpisem pracovní smlouvy se zaměstnavatelem, který o nich všude tvrdí, že se na jejich práci nedá dívat, že dělají svému zaměstnavateli dělají leda tak ostudu a že divák od nich očekává úplně jinou než dosavadní tvorbu, maličko popírají sami sebe. Ale sociální jistoty nelze podceňovat. Ostatně krádeže (prozatím nijak neprokázané) má na svědomí ředitel, potažmo oba bývalí ředitelé. A hanebnou úroveň jejich dosavadní práce i obrovský nezájem diváků způsobil přeci jen dosavadní umělecký šéf. Takže  oni jsou vlastně z obliga a mohou městem nabízené prázdniny i novou důstojnější  uměleckou cestu bez skrupulí přijmout.

Nebudu se divit, když si ty politické prázdniny necháme zaplatit. Zejména proto, bude-li se vědět, že dokud Fišerovci a Ústečané spolehlivými argumenty nedoloží to, čím náš soubor falešně pokydali (a to se jim prozatím zatraceně nedaří!! – viz facebooková stránka), nejsme  a nikdy jsme nebyli ani zlodějíčky, ani ostudným ani poloprázným divadlem!! Že nám tím ulhaní konšelé vlastně jen platí spravedlivou pokutu za svoje úklady.  Jestliže nabídku hlupáků přijmeme s vědomím, že poznat a vědět znamená daleko větší moc, než mít jen nějakou politickou moc, vstoupíme do úplně zbytečně založené skořápky vlastně jako vítězi.

Ale jak je tomu s péčí řádného hospodáře  našich neo-normalizačních konšelů? Platit ty kašpary čtvrt roku za nic?  A kolik peněz spolkne převod inscenací ze starého divadla do nové příspěvkovky? Protože,  pane Arno, zlikvidovat to hnízdo protisocanského odporu (přinejmenším účetně) bude taky něco stát… Na to ať se ptá ten, kdo taky radši moc poznání než politickou svévoli.