Výjimečný den

Sobota jako malovaná, řeknu Vám. Člověk by čekal úplně běžný, obyčejný den, a zatím byl plný zázraků.

Už brzy ráno sluníčko prozradilo, že se bude snažit. A opravdu! Svítilo a hřálo, co mu jarní síly stačily, a paprsky natahovalo až k nám dolů, aby jimi pohladilo, nabilo energií a tváře nám pěkně zabarvilo do červena.

Stačilo pár zpráv mezi přáteli, nikdo z nás se nenechal dvakrát pobízet, a už jsme vytahovali ze sklepů, komor či garáží kolečkové brusle. Rychlý oběd a hurá na dráhu! Na stadionu bylo nad očekávání živo. Teplo vytáhlo lidi ven. Malí caparti pobíhali po dětském hřišti, houpali se na průlezkách a překřikovali se navzájem. Maminky spokojeně klábosily na lavičkách. Na oválu už kroužilo několik nám podobných nadšenců.

Po zimním zahálení to chce tělo rozhýbat a protáhnout. Dvě zahřívací kola a už to láká odhazovat svršky a chytat na kůži první bronz. K naší radosti objevila se skupinka známých chalupářů. Neviděli jsme se od minulého léta, setkání se proto neobešlo bez přátelských objetí a srdečného potřásání rukama. Slovo dalo slovo a po sportovním vyžití přesunuli jsme se sborem do místní hospůdky. Posedět, popovídat a probrat, co je u koho nového. Jak to mnohdy bývá u spontánních akcí, zábava byla výborná a rozejít se nechtělo, bohužel mnozí spěchali za svým naplánovaným večerním programem, na oslavu, turnaj v mariáši nebo do kina.

Domluvili jsme se, že hned o Velikonocích – pokud počasí bude vstřícné - vyrazíme společně na kola. Nejlépe na Velký pátek, případně Bílou sobotu, další sváteční dny většina z nás čeká návštěvy příbuzných a koledníků. Máme vytipovanou trasu a samozřejmě i osvědčenou restauraci, kde se zastavíme na výborný oběd. Už se moc těším.

******

Jistě jste poznali, milí čtenáři, že blafuji, a tohle není vyprávění o dnešním dni. Je o sobotě možná minulé, třeba i stokrát minulé, aniž bychom zaznamenali, jak byla výjimečná. Ale zcela určitě je o některé následující… Přeji všem, aby následovala co nejdříve. Až nastane, bezpečně poznáme, že je plná zázraků.