Je to smutný, ale pravdivý, i když občas to člověka nakopne aspoň na chvíli srovnat si ten svůj žebříček hodnot

Máš pravdu, Jitko, je to tak. Děkuju za čtení i příspěvek a měj se hezky.

Sedím na terase a bulím. Soused se ptá, co je? A já na to, že jsem přečetla pár pravdivych vět. Život na nikoho nečeká, proč stále otalime? Děkuji Liběno, za Váš příběh.... Až jednou... to je sakra pozdě!

Milá Bohunko, díky za krásný komentář. Neměla jsem v úmyslu někoho rozplakat. Ale nedivím se tomu, protože mě dojímá kdeco, smutný i krásný věci, jsem hned naměkko.

Ano, nic se nemá nechávat na potom, protože časový úsek "potom" nemusí nikdy přijít.

Ještě jako holky jsme s kamarádkou kdesi přečetly: Po ulici POTOM se dojde k domu NIKDY. Tenkrát jsme mudrovaly, co tím asi kdo myslel. No, přesně to, co jste napsala v příspěvku, moc Vám děkuju. Dodneška mi ta věta utkvěla v paměti.

Člověče, nepospíchej, není kam. Když si neuděláš čas dnes, možná to zítra už nestihneš.

Ano, takhle to je.Díky moc.

Zažil jsem tohle několikrát u jiných a jednou i na vlastní kůži. Byla to situace, kterou nikomu nepřeju, a přesto kolem sebe vidím dost těch, kteří s pocitem bohorovných žijí v přesvědčení, že vládnou časem a prostorem. A právě ono až až až až až... se jim jednou vymstí. Pak už je pozdě na to říkat, co by... kdyby... Ostatně onen citát v úvodu měl ve svém štítě i známý motoristický šampion John Surtees: "Včerejšek je mrtev, zítřek se ještě nenarodil. Existuje pouze dnešek".

Velice Vám děkuju, že jste se podělil o vlastní zkušenosti a názory. Úplně přesně jste vystihl podstatu článku. Tady jde sice o příběh smyšlený, ale vím, že ve skutečnosti je takových a podobných celá řada.

Ano, proto všem říkám .... "Carpe diem"

Přesně tak. Děkuju Vám.

Liběnko mám z toho husí kůži- tenhle pocit že pořád něco odkládáme aniž bychom si uvědomili, že dnes může být už pozdě, mám stále častěji-dík a krásnou úvahu

Děkuju Vám. Do toho odkládání asi sklouzáváme všichni, bohužel. Je dobře, když si to člověk uvědomí, dokud ještě není úplně pozdě.