Svýma očima a ušima choďte ušlechtile krást

Dopadly tyto volby  dobře nebo špatně? Nemyslím, že se dá jednoznačně odpovědět jedním nebo druhým slovem. Moudrý člověk si řekne: Obyvatelstvo je, jaké je, věci jsou na svých místech. Co to znamená, že „věci jsou na svých místech“?

Menší část obyvatelstva uvažuje chytře, velká část jako stádo. Mnozí podlehnou profesionálnímu vymývání mozků. A čím větší primitiv, tím více si je svou volbou skálopevně jistý, tím více je nakloněn šmahem odsoudit všechny, kteří myslí a volí jinak.

Změní se obyvatelstvo celkově? Věřím, vážení čtenáři, že už jste dost velcí na to, abyste si přiznali, že ne. Že se nezmění, aspoň v historicky dohledné době ne.

Nejdůležitějším uměním dneška je tudíž a) umění přijmout tento fakt, b) umění pracovat na sobě.

O umění pracovat na sobě jste jistě leccos slyšeli. Chtěl bych se nyní přimluvit, abyste využili mezníku v politickém životě země jako odrazového můstku pro své lepší příští. Ne ale spoléháním na to, že „lidé konečně dostanou rozum“, ale spoléháním na sebe. Abyste z vědomosti o dobrodiní osobního růstu udělali návyk. Každodenní rutinu svého života psychického multimilionáře. (Pak přijdou  jakoby samospádem i ty miliony fyzické, ani se nenadějete jak. Anebo zjistíte, že na nich nejste životně závislí. Anebo přijde obojí - i velké peníze i vaše pohodová nezávislost na nich.)

Návyk osobně růst – to je takový lidský mentální sval v oblasti „dělat věci lépe“. Lépe znamená přesněji, s menším počtem chyb, rychleji a s menší únavou. Aby zbylo co nejvíce časoprostoru pro užívání si – máme přece jen jeden život.

Návyk osobně růst je vaše největší šance. A asi ta jediná správná  –  sama sebe člověk změní milionkrát snadněji než lid svého státu.

Nevzpomínejte příliš na klasické školství – tam bylo mnohdy učení podle osnov tak protivné a odtržené od života, že to může slabší povaze zošklivit proces učení jako takový až do konce života.

Mám na mysli jiné, dospělé, moudré učení se, jak dělat věci lépe, jak se mít lépe, jak zvládat život lépe.  To lze, to je kdykoliv možné. A vždy, když se něco naučíte z této oblasti, zaplaví vás pocit blaha srovnatelný s jinými blahy – z dobrého jídla, uměleckého zážitku, vydařené dovolené, horoucí lásky, obětavé pomoci blízkému člověku…

Znovu jsem to sledoval u svých žáků na kurzu, který skončil předevčírem.  Ke konci byli ve zvláštním transu – to je asi správný výraz. Každý uměl po třech dnech velmi příjemného a přitom intenzivního učení řešit řadu důležitých situací života, kde nejen naši, ale i přední světoví profesoři bezradně krčí rameny…

Týkalo se to – jak jinak – vnímání. Vaše zlepšení vnímání věcí kolem sebe, pamatování, roztřídění na podstatné a nepodstatné, to je návyk, bez kterého je život zbytečně často trápením.  To jsou pevné základy, bez nichž se zbortí každý dobrý úmysl mít se v životě lépe.

Naučte se lépe vnímat. Mrkněte na svoji hlavu – máme tam pět čidel na vstup informací dovnitř: Dvě oči, dvě uši, jeden nos. A jen jednu část na výdej informací ven – ústa, tedy nástroj mluvení. Pardon – ještě mimické svaly na vyjádření pocitů zjevných i skrytých. Ale stejně – vstupy převažují.

Titulek tohoto článku byl inspirován klíčovou německou zásadou duševní práce „mit Augen und Ohren stehlen gehen“. Očima a ušima chodit krást. Toto kradení není nemravné – vám přibývá, ostatním neubývá. Hrabete pod sebe ty nejúžasnější prachy, které můžete – hrabete si informace. I jedna jediná důležitá ve správný čas může náramně změnit váš život.

Kdo má takto nahrabáno a umí takto hrabat denně – tomu „nehrábne“ ani z voleb ani z jiných stránek naší současné politické situace a stavu země.