Děkuji

za zajímavé a pro mě nové informace. Jen jsem celou dobu marně čekal na nějaký závěr, pointu... která bude mít co do činění s článkem v MF Dnes "Revolucí ve čtení...".

Re: Děkuji

Pointa? Snad se dá z textu  vyvodit toto: Ať už se školák dostane k plynulému čtení po celých slovech na konci páté třídy jakkoliv, podstatné je, že se tam dostane. A pak může uvažovat o prohloubení svých čtenářských schopností - tedy o čtvrté integraci.

Pořád jsem čekal na pointu,

a ono je to jen Gruberovo PRko .. Tenhle člověk mi tím svým konstantním machrováním už docela dost vadí.

Re: Pořád jsem čekal na pointu,

Pořád čekám, kdy se Davidu Gruberovi omluví ti, co parazitují na jeho kurzech soft skills - a oni nic. Tím svým konstatním nabízením komunikačních kurzů, time managmentu a dalších témat rozvoje osobnosti mi už docela dost vadí - nehledě na to, že je to nejspíše mnohdy nezákonné. Přestane-li parazitování, věřím, že přestane Gruberovo informování veřejnosti, že je autorem a průkopníkem toho či onoho.

Tak revoluci ve čtení uz tu mame,

tak ted už jenom počkame na tu světovou revoluci, a bude to v pohodě.

Rychlostni srovnani jsou to ale priblizna..

Ke cteni po slabikach, zalezi na delce konkretnich slabik, a navic pri cteni po slabikach se musi prenaset i informace o delce konkretni slabiky, ta se u cteni po slovech i pri cteni po pismenech prenaset nemusi

Asi jsem dosáhla čtvrtého stupně,

protože čtu velmi rychle, po řádcích (tj. nejedu očima po slovech zprava doleva, ale pomalu shora dolů), text si pamatuji, velmi dobře interpretuji sdělení v textu. Problém mám s cizími jmény - vnímám je jako tvar, nikoli jako přesný zvuk - takže když chci o postavách či jménech mluvit, musím se na přesné znění podívat a přečíst je nahlas.

Tuto svou schopnost však vnímám jako nevýhodu při čtení odbormého textu - např. pravidla silničního provozu, manuály, matematické nebo filozofické texty - tam je nutné vnímat slova jednotlivě, text rozkouskovat na jednotlivá slova a věty - což je pro člověka zvyklého vnímat text globálně poměrně namáhavé.

Re: Asi jsem dosáhla čtvrtého stupně,

Taky tak ctu. Cist mne naucila babicka uz v predskolnim veku za pomoci nastenkovych pismen. Nepamatuji si, ale pochybuji, ze by se obtezovala necim jako slabikami. V prvni tride jsem cetl bez problemu. Slabiky, vybrana slova a jine gramaticke bizarnosti jsem vnimal jako cosi neuzitecneho, co se musi ucit, protoze to tak nekdo chce, ale nijak jsem nevidel jejich uzitecnost.

jméno autora je mi nějak povědomý...

cvhilku jsem se zamyslel a došlo mi - že vy budete ten človíček, co už v 80. letech měl v televizi v rámci Magionu nebo TKM několikadílný seriálek o rychločtení? dokonce jste přes televizi distribuovali i zvukovou podobu programu pro ZX Spectrum, že jo?

přečtení článku mě v té domněnce utvrdilo...

Re: jméno autora je mi nějak povědomý...

Me je divny, ze te sve opravdu uzasne vizionarske schopnosti nevyuzil a neni uz dnes nekde jinde...skoda, pral bych mu to.

Dyslektici - žádný problém

Někdo se mne ptal, jaké mám zkušenosti s dyslektiky. Odpovím takto: 1. necítím se být expertem na dyslexii, odkazuji na knihy experta Miloše Sováka. 2. Když už ale dyslektik přijde na kurz (bylo jich asi dvacet za ty roky), taj jej přijmeme uctivě, vlídně a přátelsky. Při čtení na čas mu dáváme zhruba poloviční text oproti běžným čtenářům - aby se necítíl zahanben, že končí poslední. A i všichni dyslektici se na kurzu zlepšili - tj. končili asi na úrovni běžných neškolených čtenářů. 

Píšu tento text v den, kdy začal další severomoravský kurz rychločtení vedený licenčním učitelem -  mým synem ing. Janem Gruberem, PhD. Kupodivu, větišna zájemců se chce učit v Praze, i když dnešní začínající kurz na okraji Ostravy je v krásném přírodním prostředí. Inu - předsudky udělají své. V Ostravě-Porubě je to tedy ode dneška pohodička, v Praze se budou v srpnu v učebně trochu mačkat - ale nevadí.

Re: Dyslektici - žádný problém

Ptala jsem se proto, že mi připadá, že tzv.globální čtení je pro dyslektiky výhodnější. Děti se často zakousnou právě na slabikách a učitelka, trvající na svém, zkázu dokoná. Porozumění textu je v nedohlednu a odpor k získávání inforrmací četbou je často značný.

Takže to byla moje vsuvka ke spojnici globálního nebo klouzavého nebo jánevímjakéhopřevratného čtení a rychločtení... Taky nejsem odborník na dyslexii, zabývám se poruchami pozornosti, ale ono to často jde ruku v ruce.

krásné

počteníčko, vzpomněla jsem si na svůj kurs rychločtení :D Od malička jsem vášnivým čtenářem a písmenka nečtu, ale tak nějak polykám očima. Což je v pohodě u beletrie nebo u čtení pro zábavu....člověk si snadno zapamatuje to, co ho baví, při studiu se ale musím mít na pozoru, hltám, hltám a v hlavě pak utkví jen informace, co mne zaujaly a ne ty, které bych měla znát. Člověk s tím musí opatrně.

Zase se někdo

pokouší vnutit českému školství převratnou "novinku". Čtení po slabikách se stejně budou muset dříve nebo později doučit, kvůli dělení, kvůli "ch", a kvůli rozdílné výslovnosti souhlásek v závislosti na "i/y". Takže to je jen zbytečný odklon od něčeho, co je desetiletí zavedené a osvědčené, a čím si stejně chtěj nechtěj, budou muset nakonec stejně projít.

Re: Zase se někdo

Je docela možné, že se pouze novinový článek snaží uplést z lejna bič.

Tedy nikoli vnutit školství novinku, ale nalákat zvědavé čtenáře na titulek.

Rychločtení má i svou negativní stránku.

Já jsem se k té "čtvrté integraci" dostala nějak sama, ani nevím jak a že se jedná o "rychločtení" jsem se dozvěděla až o hodně později. Má to své výhody při získávání informací, ale nevýhody při čtení beletrie - nejenomže mám vysokou spotřebu knížek, ale když si chci náležitě vychutnat krásu slohu toho kterého autora, musím si v duchu opět předříkávat jednotlivá slova, jinak vnímám děj knihy, ale jemné slovní nuance mi unikají.

No ale neměnila bych ani tak :-)

Re: Rychločtení má i svou negativní stránku.

ted jsem si teprve precetla diskusi. To je zajimave, ja to mam presne naopak. Vysoka spotreba knih je samozrejma, kdysi jsem to pocitala na knihach Dicka Francise. Na jednu stacily max dve hodiny stravene ve vane. Ve skole jsem se pak dostala k rychlocteni, takovemu rychlokurzu a prisla na to, ze ctu daleko rychleji nez ostatni. Ale pri cteni do skoly to nefunguje. Muzu si neco zapamatovat, ale protoze se jednotlive predmety a knihy prolinaji, tak si pak nevzpomenu, kde jsem co cetla (nemam fotografickou pamet, mam nekde ulozeno, jak vypadala stranka textu, na ktery myslim. Ale nedokazu ho v pameti rozlustit) a pri filosofii kolikrat unikal kontext. To jsem skoro pismenkovala