Resilience = lidé, buďte odolní, nenechejte se zblbnout

„Resilience je psychický proces zvládání nepříjemných podmínek (krizí) člověkem. Jedná se o psychickou odolnost, houževnatost jedince "navzdory osudu", navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům....

...Každý jedinec má jinou míru resilience, tedy míru schopnosti řešit nepříznivé životní situace. V minulosti byla v psychologii charakterizována jako osobnostní rys, ale dnes se obecně považuje za proces.“ Tak praví Wikipedia.

Jednoduše řečeno: Do té míry, do jaké jsme resilientní, se budeme mít v životě dobře. Za všech okolností, i za těch nepříznivých. Co může být důležitějšího než lidská resilience?

Překlady anglického přídavného jména resilient většinou znějí: odolný, pevný, houževnatý, nezdolný, nezlomný.

Se slovem resilient jsem se poprvé setkal v polovině 80. let, když mi jedna známá profesionální angličtinová překladatelka a tlumočnice pomáhala připravit si jednohodinovou anglickou přednášku na téma Reading and Concentration, Čtení a koncentrace. Prezentoval jsem zde mj. tuto zřejmou myšlenku: Aby byl člověk odolný a nezlomný, musí soustavně střídat časové úseky profesionálního koncentrovaného pracovního vypětí a vzepětí s časovými úseky hluboké, plnohodnotné, šťavnaté relaxace. Relaxace patří ke koncentraci jako břeh k moři.

Připodobnil jsem tehdy lidskou psychiku k luku. Aby luk napínal tětivu stále pružně, je třeba jej mimo střelbu vždy uvolnit. A zde v této pasáži  překladatelka použila v příslušném místě pro mne poprvé ono slovo – resilient.

Nedávno, tedy za mnoho let poté, jsem narazil v médiích na chytrého člověka Václava Cílka. Je to původem geolog. Ale když geolog vidí širší souvislosti, tak od půdy a vody v půdě přejde k údobím sucha, ke klimatickým změnám, k jejich vlivu na stěhování národů, konflikty, masovou migraci... a už jsou s ním velmi zajímavé rozhovory v médiích. Mj. o resilienci.

Z jednoho takového rozhovoru kousek ocituji:

„Víme, že v čase hybridních válek je útok tanků velice nepravděpodobný, ale to, co je pravděpodobné, jsou internetový útok, zkreslení situace, zanesení strachu, různé falešné zprávy nebo něco podobného. Národ, který chce obstát v situaci mnoha útoků různé závažnosti – potravinová bezpečnost, energetická, nedostatek vody – musí být resilientní. A ta resilience začíná už na osobní úrovni, že máte určité vzdělání a kritické myšlení a nevěříte všemu, prostě se nenecháte zblbnout...“ Tolik Václav Cílek.

 No a právě toto je také leitmotivem mojí nejnovější trojknihy, o jejíchž recenzích jsem se důkladněji zmiňoval právě v bezprostředně minulém blogovém článku. Moderní rychločtení, racionální čtení, inteligentní vnímání není ani tak o „cukání s kartičkou nebo v počítačových aplikacích na skupinkách znaků“, ale o tom „nenechat se zblbnout“. Uvažujte se mnou a s řadou chytrých lidí z různých profesí a s přesahem myšlení – a nejspíše dojdete v zásadě ke stejným závěrům.

Tečka.