- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jen hlupak mysli,ze ti lide na zapade odhodlaji nekomu pomoci,aby tvorili v budoucnu pro sebe konkurenty !To,co chteji je trh pro sve vyrobky a levne sily a konec.
ten titulek,s tím houby naděláte.Jinak článek-tedy nic moc.Servus.
jak jste jim naletěli, protože vám říkali co jste chtěli slyšet. Já mám spíše zkušenosti s tím že když jsem po tzv. "revoluci" příjel do Čech, tak jsem se spíše seznámil s nenávistí. Protože jsem nezačal nejakými super nápady a leskými informacemi ale spekpticky jsem varoval před eforií. Bylo my řečeno že české ručičky doženou Německo za 10 let a že si pak ty marky mohu někam strčit a podobně. Pro německé firmy jsem jako poradce pracoval skoro ilegálně v pozadí, protože jsem byl u tzv. nových českých manažerů něco jako inkarnace dabla. Mluvil jsem česky a znal mentalitu a jejich svazky. Nakonec jsem toho nechal a dnes mi mnoho lidí v bývalém představenstvu v Německu je vděčno za můj skepticismus, který se však moc v té euforické době neprosadil. Bohužel jsem měl pravdu. Protože odborné znalosti nejsou všechno, jde o zásadní postavení k problémům hospodaření a podnikání kdy má člověk na delší dobu úspěch. Za tyto chyby se dnes doplací.
V naší firmě, v té době, v 90 letech, fungoval takzvaný syndrom externího experta. Člověk coby normální zaměstnanec firmy, dělal jsem v té době projektanta a technologa, mohl navrhovat cokoliv, mohl psát dopisy, složité rozbory atd ale nikdo na ně nebral ohled. Pokud do firmy přišel vnější expert, bezesporu lukrativně zaplacený, tak stejné nápady nebo i horší od něho byly oslavovány jako nějaký převrat a často prompně realizovány.
Nakonec se to zvrhlo takovým způsobem, že vnější dobře placení a chytřejší experti tahali před schůzkama s vedením rozumy z nás coby řadových techniků a my jsme je směrovali, co by se mělo udělat. Oni víceméně naše nápady přednesli vedení, možná v nějakém vypracovanějším hávu a vedení potom ty nápady velice často realizovalo. Hloupější dobře placení experti jednali přímo s vedením, nás se neptali a my jsme potom jejich nápady všelijak nenápadně zařezávali, ostatně často byly horší než ty naše a nepřizpůsobené našim podmínkám .
Sám jsem tuto možnost z vlastní blbosti a lenosti nevyužil, ale mnoho mých spolužáků a kamarádů vstoupilo do Nové doby se znalostí angličtiny, němčiny, španělštiny i ruštiny. Mám také osobní zkušenost s lektorem ze Západu. V r.1994 jsem se zúčastnil jakéhosi firemního kurzu pro personalisty. Přednášeli lektoři z VB. Měl jsem dojem, že nás, posluchače, považují za negramotné primitivy sotva znající číst a psát. Stále jsem nechápal, co chtějí, proč neustále omílají věci, které se vyučují již v prvním ročníku každé střední školy. Nedozvěděl jsem se nic, absolutně nic, co by mě zaujalo nebo překvapilo. Kolik dostali lektoři zaplaceno nevím, nevím ani, kolik celá akce, zorganizovaná v jednom soukromém šmajchlhotýlku u Prahy s ubytováním a stravou stála, ale byly to vyhozené peníze. Certifikát jsem sice dostal jak z prestižní univerzity, ale jak se později ukázalo, měl hodnotu diplomu z pionýrského tábora.
Příchod zahr. učitelů do ČR byl jistě pozitivní. Lidi najednou mohli si zkusit jazyk se skutečným mluvčím, což český učitel nikdy není. I kdyby mluvil na úrovni mluvčího, tak jeho žáci ho berou jako Čecha. A chybí tu ten pocit, že slyšeli opravdového Brita či Američana, ten že rozuměl tomu, jak vyslovují atd.
Jinou otázkou je, že jazyky - cizinek učil kde kdo, kdežto Čech míval kvalifikaci. Ano, cizinec mnohdy učit neuměl, český učitl zas mnohdy neuměl pořádně jazyk. V obou přípache chtělo mít dobrého učitele.
Krátce po revoluci byl hlad po rodilých mluvčích pochopitelný. Dnes je jistě optimální, když výuku provádí 2 učitelé, český a rodilý mluvčí. Dělá to tak řada jazykových škol a někdy i školy střední či základní. V naší zemi je spíš otázka, naco mít jazykové kurzy a jazykovky obecně. Všichni by měli znát už ze zš a sš. Případně mít takovou znalost, že dostat se na vyšší úroveň by zvládli sami, bez učitele. Čtením autentických textů, posloucháním rádia, sledováním televize, ap.
Takže ta slabina ve školství, kterým projde každý. Při jeho kvalitě by nebyly potřeba různé jazykové školy pro angličtinu, rozhodně ne v současném měřítku.
To plati i ted, jenomze zajem je o Anglicany, Iry, Australany... Ceska Republika patri k tem jazykove zaostalejsim.
Učite se se zahraničním učitele je lepší v situaci, kdy člověk poznal jen českého učitele a nesetkal se s rodilým mluvčím. Takže já docela chápu tu touhu po rodilých mluvčích krátce po revoluci. Zažil jsem pár jejich kurzů, v prvním učili 2 studenti, jedna dívka z USA a jeden student práv z Kanady. U dívky bylo patrné, že není pedagog, bylo to spíš povídací. Druhý to měl bezvadně připravené, v podstatě s námi dělal dost času gramatický drill, pak trošku čtení textu. Trochu konverzace, v pondělí obligátně co jste dělal během víkendu. Byl to intenzivní kurz, cca 10 h týdně, ale jen asi 2 měsíce. Za tu dobu se tolik naučit nejde.Je určitě velmi cenné si zkusit kontakt se zahraničním mluvčím, který do té doby nebyl dostupný.
Dlouhodoběji, dobrý český učitel naučí spíš více než zahraniční. Ale ten prvek skutečného mluvčího jazyk má taky svoji cenu. Asi nejlepší je kombinace obojího. Dále, v kurzu, kde je 12 lidí se moc nekonverzovat lidi nenaučí. Nebo jedna asertivní osoba, co stále reaguje