Jé, to je hezký článek! Dodnes se bavím nad situací v někdejší NDR. Má kamarádka nakupovala nějaké věci na mimino, když jí došla chabá jazyková vybavenost, přešla hbitě na znakovou řeč (měla sluchově postiženou dceru). Prostě volila způsob jak se dohovořit, prodavačka byla zmatená, až jsem do Kláry musela strčit - ona ti nerozumí. Osobně se potácím mezi angličtinou a francouzštinou,  např. takové slovo "PAIN", stejně se to píše, v každém jazyku to znamená něco jiného. Když jsem si obstarala malého veselého psíka a volila jeho jméno, zkombinovala jsem francouzské "joli" (hezký) a ang. jolly (veselý) a je z toho Žolík.

V Německu kupuje čech baterie. "Baterie". "Wie bitte?", ptá se prodavačka.

"Nabité, ty krávo!"

No, když mě při rozhovoru s Angličanem potřebný výraz jako naschvál napadne německy a udělám z prstů písmeno „N“, nejspíš si bude myslet, že mu vnucuji Norwegian, ale rozhodně ne German.

Váš článek mi zlepšil náladu. Díky. Zvláště s tím motáním několika jazyků dohromady mám velké zkušenosti.