Pane Grubere, děkuji Vám za článek. A snad jen víc takových článků, protože doba není jednoduchá. Každopádně za mě

Jsem rád, že se někdo proti těm moderním radám veřejně vymezil. Vždycky si říkám, pokud by byly dotaženy do důsledků, tak by to vedlo ke "společnosti" plné sobeckých labilních individualistů, takových "Vlků z Wall Street" A v takové společnosti bychom, myslím, žít nechtěli.

Zdravím vás, pane Grubere. Kdysi, tuším někdy v roce 1980 či 1981, jsme se nepřímo setkali v Olomouci na vyhodnocení jisté literární soutěže, kde jsem zaslechl vaše jméno. Doufám, že nekecám a jste tentýž David (Dejvid) Gruber, kterého mám na mysli. Ale to jen na okraj k tomu, že se silní jedinci nemají vracet k minulosti.

S těmi věcmi, které silní jedinci nedělají, je to podle mého podobné, jako s jinými návody na život. Ti, kteří silní jsou, si z oněch zásad vyberou právě tolik, kolik potřebují a pak zjistí, že to stejně dávno vědí, čili pro ně jsou návody na život v podstatě zbytečné. Pro jedince méně silné a vyloženě slabé, kteří se předložené zásady pokusí uplatňovat doslovně v praxi, to pak končívá špatně, pokud ne přímo katastrofou. Asi to bude tím, že nelze dosti dobře a efektivně změnit od základu povahu a založení člověka. Ale to je jen takové mé letmé mínění. Ještě jednou vás zdravím.

Ano, jsem to já. Soutěží prózy a poezie jsem se účastnil a většinou bodoval. Jak bych jinak mohl být školitelem rozvoje osobnosti, kdybych vedle úspěšného matematika a fyzika nebyl též (mimo mnohé jiné) i prozaik a básník, že? To bych se jistě styděl radit dospělým lidem, co a jak. Ale jsou dnes v Americe i v Česku tací, co se nestydí...

Někdy mi napište na info@gruber.cz. A mějte se fajn.

V Americe a možná postupně v celé vyspělé společnosti je nejvíc odborníků na to, jak být šťastný, úspěšný atd... Psychiatři tam mají žně a nejvíc jejich klientů je z řad těch odborníků

Přesně.

Ano. Ale ty jednoduché a snadno pochopitelné "rady" vždycky povedou.