A pokud se to sjednocení těch méně schopných jedinců spojí z bezcharakterností, pak je to již hotová bída.

Milý Davide,

moc hezky napsaný. Měl jsem s touto skupinou lidí bohužel svoje dlouholeté zkušenosti v minulém zaměstnání. Jen bych to doplnil o maličkost, tito lidé se navíc ještě spojují s dalšími (všeho)schopnými a většinou velice (ne)schopnými jedinci a utvoří tak silně kompaktní a mimořádně "solidární" skupinu.

Protože většina z nich není schopná se samostatně kvalitně uplatnit, svého postavení ve "skupině" si velice váží a jsou schopni udělat pro udržení v ní cokoliv. Proto taky, když jsem s nimi začal bojovat, vytvořili mi v práci doslova peklo (jak se zmiňuje ve svém příspěvku "Petr Korecký" a nakonec mě elegantně zlikvidovali. A protože takovéto skupiny jsou napojeni na další podobně fungující skupiny v okolí, dostanete se najednou do pozice, že nemáte v tomto prostředí žádnou šanci a už vůbec další profesní uplatnění a prakticky končíte.....

Další přispěvatel "Jaroslav Lima" vyzývá k nalezení řešení tohoto stavu. Já ho bohužel ani po několika letech boje s ním nenašel. Osobně mi pomohlo pouze jít tomuto zlu z cesty a stáhnout se do ústraní..... Jinak si ale myslím, že je to obraz současného stavu celé naší společnosti. Řešení by asi mělo přijít z mnohem širšího pohledu na tento problém a nepohneme se z místa, pokud nezačneme každý sám u sebe a tím umožníme měnit svoje nejbližší okolí.... Možná jako po vhození kamene do vody, se kruhy na hladině budou pomalu šířit a při spojení s dalšími a dalšími kruhy se začne tvořit větší a větší vlnobití!

Pane Grubere, v nadpisu hovorite o "aroganci prumernych". Snazite se to dolozit citaty nekolika osobnosti.

Osobne bych k te aroganci jeste pridal i ty "nadprumerne". Muj prispevek je podlozen politickou situaci v nasi republice. Ti nadprumerni by meli zacit hovorit o naprave teto situace. To hovorim i o panu Robejskovi. Analizovani situace nestaci Ukazky reseni vyvolaji diskuzi. A tam mohou ti nadprumerni vyniknout a zbavit se te arogance vuci reseni, ktere muze prinese dobrou organizovanou republiku.

Citujete z předmluvy ke hře JdC "Dlouhý široký a krátkozraký - pohádka, která u dětí propadla". Zde jsou mírně upravené pasáže.

Jedná se o studii nazvanou „Sbírejte pohádky,“ která byla otištěna v anarchistickém časopise „Doutnák,“ Jde o to, že dětem vyprávíme příběhy v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka Pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen. Když ale děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi, a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou. Taková literatura,“ uzavírá Cimrman, „je podle mého soudu pro děti nebezpečnější než alkohol či zápalky.“

Řada jeho pohádek vzbudila sice odpor, zejména u dětí - například Jak chudák do ještě větší nouze přišel, nebo pohádkový horror O třinácti tchyních, a neuspěl ani roztomilý Kašpárkův hrobeček.

Už dávno vím, že znalost díla JdC je pro život to nejdůležitější.

S panem Robejškem dlouhodobě souhlasím a doplním jen, že nejhorší situace nastane když (pod)průměrní utvoří spojenectví, to je pak peklo na zemi pro ty (nad)průměrné.