Oči, jděte /apokryf v 1 odstavci/

Černé oči, jděte spát. To už je minulost. A krásná. Ovšem všechno mohlo být jinak.   

Prak. A další. A i větší záležitosti. Prý davy chomout nesnesou. Krásná na pohled krajinka. Tu mi to připomíná mládí. Někdy si říkám, co by se stalo, kdybych viděl dovnitř sám sebe. Bylo by uvnitř něco? -Oko by zkoumalo pod různými úhly interiér. Je tam duto? Není. Jakožto chrabřec jistě musím mít aspoň základy taktiky v krvi a mozku. Sedám pod strom, vzpomínám na jistý okamžik, zásah Amorova šípu....

PS: Z Rabí Žižka Jan, 

už bez zraku pán,

míří k Přibyslavi. 

Jméno plné slávy.