Veselé příhody z práce: Učitelka sexu

O tom, jak orálně uspokojený vysoký manažer s rozbitou hubou dostal padáka a malé zamyšlení.

Nutno přiznat, že doba sexuální zdrženlivosti, tak jak ji popisuje například Ruth Smythersová ve své sexuální příručce vydané roku 1894, je dávno za námi.

Dnes na nás zcela běžně z titulní strany kdejakého bulvárního plátku mává nahé poprsí, nahá zadnice či přednice jakési slavné hérečky a média nás doslova bombardují fotografiemi orálně uspokojeného slavného moderátora.

Pořádají se mistrovství v masturbaci a kdysi jsem s pusou dokořán sledovala v televizi pořad o člověku, který si pečlivě vedl o veškerých svých sexuálních aktivitách deníček, v němž užíval i různé zkratky - např RV= rukou vlastní, RP = rukou partnerky, ÚP = ústy partnerky (ÚV nezmiňoval), S = soulož, SO = opakovaná soulož atp.

Slavné osobnosti cintají své sexuální zážitky v přiblblých pořadech typu Peříčko, v němž byla k vidění i soulož live. Z rádia nám radí věčně nezadané hvězdy typu Asterka, jak si dlouhodobě udržet vztah a správně sexuálně uspokojit svého partnera a numerologové nám na základě sdělení data narození řeknou přesně, že už je čas kopnout toho svého dlouholetého partnera konečně do řiti, páč on už jinej nebude a na nás přeci už někde čeká ten ideální hřebeček. Ach jo.

Dnes už prostě nic není tabu. Morálka je naprosto uvolněná a často platí ono známé „kámen prcá cihlu,“ což je dokonce i název jedné skupiny na komunikační síti facebook.

Jedna taková veselá sexuální příhoda:

U nás v práci máme kolegyni, jejímž koníčkem je sex a především natáčení porna, které pak prezentuje na internetu. No co, každý má nějakého toho koníčka, ne?

Jak se tak říká, že by si člověk neměl tahat práci domů, u naší porno hvězdy je to obráceně – neměla by tahat svoje koníčky do práce.

Když jsem tehdá nastoupila do svého nového zaměstnání, hned první den jsem jako první nejdůležitější informaci obdržela: „Hele to je ta porno hvězda, co ho na vánočním večírku na schodišti přeblafla našemu vysokému manažerovi“ (říkejme mu třeba pan T), což na vlastní oči vidělo několik dalších zaměstnanců, kteří tou dobou procházeli kolem.

Notně opilý, orálně uspokojený, manažer to pak navalil rovnou k baru, kde započal ne zcela vhodnou konverzaci, čímž zvedl ze židle jiného našeho kolegu, který, jsa taktéž pod vlivem alkoholu, milému manažerovi rozbil hubu.

A zatímco naše porno hvězda, spokojena sama se sebou s dobře vykonanou prací, přišla následující den do práce se vztyčenou hlavou, kolega bouchač přemýšlel, nemá-li si vzít pro dnešek rekondiční volno (paradoxně užíváme zkratku RV), aby případný vyhazov oddálil alespoň o jeden den. Nicméně rozhodl se v plném rozsahu čelit následkům svých činů a do práce šel. Pracoval samozřejmě na max a v tichosti vyčkával ortel nad svým osudem.

Pan T druhý den navštívil ženu, o níž se domníval, že právě ona provedla jeho orální uspokojení, o němž zde hovořil kde kdo, a jíž identifikoval dle barvy vlasů, neboť si více, jsa tou dobou notně pod vlivem alkoholu, nepamatoval, avšak se zlou se potázal.

Kolegyně mu se zlou vysvětlila, že ona by takovou prasárnu rozhodně neudělala, a tak byl manažer zase v koncích.

„A jak to dopadlo?“ ptám se.

„No člověče, je to divný, ale padáka dostal T, ale nikdo dodnes neví, jestli to bylo za tu rozkuřovačku, nebo za něco jinýho,“ pravila kolegyně.

A od té doby panu T již nikdo nezáviděl.

Mnoho našich zaměstnanců však (jenom pro zajímavost) začalo sledovat internetové stránky naší porno hvězdy a marně doufali, že si jich alespoň jednou všimne. Teda do té doby, než se objevilo na internetu její video s velmi vyvinutým černým hochem, to pak okomentoval, zcela demotivován, jeden můj kolega slovy: „Ty vole tak todle bych fakt nedal,“ což potvrdilo zcela otráveně několik dalších kolegů.

„A je tam na toho černocha kontakt?“ zavtipkovala jiná kolegyně, načež se ozvalo: „Ne, už jsem se koukala.“

No, neříkám, že bychom měli k sexu přistupovat tak, jako Ruth Smythersová a držet se hesla: „Nikdy by nemělo upadnouti v zapomenutí jedno zásadní pravidlo manželství: dávati se musí pomálu, zřídkakdy, a hlavně s nechutí,“ ale přeci jenom si myslím, že alespoň trocha té sexuální zdrženlivosti by občas neškodila.

Mám dojem, že od roku 1894 jsme se posunuli z extrému do extrému. Co myslíte?

Jitka Gotterová