V naší firmě je opravdu velké množství kuřáků a tak když mi nová posila našeho oddělení sdělila: „Jsem nekuřačka,“ zachrochtala jsem blahem: „Skvělé, tak to už jsme tři a až nastoupí můj nový zástupce, budeme čtyři, jupíííí!“
Normálně mi kuřáci vůbec nevadí, ať si každý huntuje své zdraví, jak sám ráčí uznat za vhodné, a je každého věc likviduje-li se nikotinem, nadměrnou konzumací jídla či alkoholických nápojů, nebo nějakým jiným neřádstvem.
„Na něco se umřít musí, tělo má jít do hrobu zhuntovaný,“ argumentují obyčejně kuřáci.
Což o to, ať si klidně pěstují ty své chrchle a nikotinový odér ať se jim valí i z uší, ale ať mi, prosím pěkně, přestanou vysvětlovat, že kouření je nemoc, že tudíž musím kuřáky chápat, jako nemocné lidi a mít pochopení proto, že během jedné osmihodinové směny musí absolvovat osm až deset úniků na kuřárnu, kde během cca deseti minut vytáhnou dvě rychlá cíga a vzájemně si ověřují u svých spolukuřáků: „To máš ještě první, nebo už druhou?“ to aby dotyčný případně potahal rychleji a nebyl pozadu. Dvě je prostě nepsaná norma, kterou musí udělat každý.
Moje bývalá zástupkyně sice trhala na kuřárně rekordy, ale v práci se pak nervově hroutila a plakala, že se ta práce prostě za tu jednu směnu nedá stihnout – to fakt není v lidských silách. Když jsem jí vysvětlila, že by to v lidských silách bylo, kdyby během jedné pracovní směny netrávila půl druhé hodiny na kuřárně, pochopila to jako šikanu, z níž se jí údajně výrazně zhoršil exém. Upřímně řečeno, vůbec jsem netušila, že má nikotin na tento druh choroby tak blahodárný účinek.
Vzhledem k tomu, že je chorobou kouření postižen i náš pan manažer, který tráví na kuřárně téměř polovinu pracovní doby, přistupuje naše firma k takto nemocným zaměstnancům s péčí a pochopením.
Já se jenom děsím, až se nám o pochopení a výhody začnou hlásit i ostatní nemocní zaměstnanci. Až po mně závisláci na sexu budou požadovat, aby si mohli osmkrát za směnu zasouložit, alkoholiky začneme pouštět na štamprličku, kdykoli pocítí potřebu se napít a feťáci si v případě potřeby odskočí něco šlehnout.
Jeden náš kolega, který přišel do práce ve značně zkouřeném stavu, pravil, že mu ta marihuana děsně pomáhá tu práci udělat faaaakt dobře.
Jsem opravdu moc zvědavá, kdy nám vedle kuřárny přibyde i jakási onanovna, kde by mohli i ostatní zaměstnanci plně ukájet své momentální potřeby.
Ono totiž obvinění z diskriminace či šikany nelze brát na lehkou váhu.
Jitka Gotterová
