- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zaprve, rad bych podekoval za dalsi pekny clanek. Jitko, nez bych se rozkecaval, reknu jen, ze jste holka sikovna ;).
No a moje trosku podobna zkusenost: Kdyz jsem se vratil pred tremi lety zpatky do rodneho mesta, sestrenice mne pozadala, abych jejimu synkovi pomohl s anglictinou. Jemu tehdy bylo trinact (7.trida), a byl chytry, ale neskutecny flakac, navic az prilis zazrany do pocitacu. Tak jsem velmi rychle vypracoval jednoduchy motivacni system: Pokud bude blbnout a kaslat na to, ceka ho poradne zlechtani. A pokud dane cviceni zvladne k me spokojenosti, za odmenu si na konec doucovani dame particku Worms Armageddon :).
Divny system? Mozna - ale vysledkem bylo, ze behem jedineho pololeti jsem ho vytahl ze ctyrky na dvojku, tam jej po zbyle dva roky zakladky udrzel, a nyni, kdy nastoupil do uceni, je ve sve tride v anglictine nejlepsi.
Bottom line: Je treba si udrzet autoritu a mlade spravne motivovat, jak pozitivne, tak negativne. Ono to vzdycky nejak jde :).
S pozdravem Zicher
díky za milý příkladJG
u nás probíhá víceméně permanentní boj. ale jak jsem slyšela, ač nám nedají nic zadarmo, venku se chovají slušně. tak budu doufat, že je to pravda.
mojí pubertální vnučce. doufám ,že jí to bude poučenímjsem jejím hlavním sponzorem,to ovšem není osvědčením způsobilosti ,tak snad
jo
... přesto, že dnes byl den blbec a padám únavou po 550 km za volantem, v meziobdobí náročné jednání, tak jsem se rozchechtal. Za což děkuji, protože to se hned tak někomu nepodaří, takhle ze mne setřást chmury. Jste báječná vypravěčka a čtu Vás rád
skvele)) chtela bych to taky umet takhle....horsi je, kdyz vam nactilete dite (ktere jako dite nevypada uz skoro 3 roky) vycte, ze se mu nevenujete...tak jsem s nim probrala kdy jsem se mu asi tak mela venovat (pres tyden jsem v jinem meste, domu jezdim na vikendy), kdyz tam ma porad navstevy nebo je zalezly v pokojiku a clovek ho nechce rusit....chvili jsme si vysvetlovali, ze pokud chce od me pozornost, musi i on sam tu pozornost venovat me, ze to tezko pujde jenom z me strany...a pak uz to bylo zase dobry...ale abych pravdu rekla, obrecela jsem to...
pravdou je, že ta komunikace v době, kdy jsou děti věčně zalezlé u PC je náročná ale někdy stačí i chvilka a vysvětlí se leccosDíky za Váš příspěvek JG
Deti jsou takove jake jsou. Nektere pochopi vsechno okamzite, nektere potrebuji cas a pomoc. Ja si ale osobne myslim, ze by se jim nemelo rikat, ze jsou blbe. To jim nepomuze, jenom ztrati sebejistotu a motivaci se vubec neco ucit. To, ze maji problem s domacim ukolem neni jejich chyba. Je to pravdepodobne chyba ucitele, ktery nevyuzil veskere ucebni postupy a metody vysvetlit diteti latku; nebo rodicu, kteri na ne tlaci, nebo to, ze se nesoustredi (je treba najit duvod proc). Mam zatim relativne male deti (d0 10ti let), ale nastesti jsem jim nikdy nerekla, ze jsou blbe. Jenom jim proste necio jde jednoduse a s necim potrebuji vice pomoci.
Souhlasím. I když pro mě to věčné podceňování a ponižování mými rodiči bylo hnacím motorem po celý život. Pro spoustu lidí to ale může mít negativní následky do života - žádná sebedůvěra, podceňování se, vzdávání všeho předem apd.Díky za příspěvek JG
Rodič se před vlastním dítětem jen zřídka přizná, jaký byl v dětském věku. Při stěhování / dávno už tomu /
školního inventáře jsem si našel v jednom třídním výkazu prospěch svého otce - hrůza to byla ! I dvojka
z mravů za naříznutí rákosky katechetovi ! Doma jsem se otci hrdě pochlubil, že mám lepší známky než
on- a hádejte, jak to vyřešil ? Nějaké to jelito, protože jsem snížil jeho autoritu v rodině !
Tohle je pro rodiče ta nejhorší varianta, protože tak u svých dětí nakonec ztácí autoritu a úctu. Díky za příspěvek JG
Úžasný
Zlepšila jste mi den Jitko, díky.
Já dceru radši naučila zacházet se šminkami preventivně sama, protože jsem si velice dobře pamatovala, jak jsem se pomalovala maminčinou černou tužkou na obočí někdy začátkem osmé třídy, (hodně jsem sportovala a měla tak málo volného času, tak na mě vlezly holčičí nálady malinko později), takže zmalovanýmu xichtu jsem malinko předešla, ne tak punkovým eperimentům v oblékání.
Ale i pro to jsem měla pochopení (však sem jí tu hudbu sama občas pustila), učitelky to nesly o dost hůř než já, naštěstí to nebyl takovej průšvih, jako mít za komančů na tričku anglický nápis a dcerku to navíc celkem rychle přešlo.
Každopádně při každé větší rozepři se nejdřív hluboce zamýšlím, jestli jsem podobnej problém neměla kdysi taky
Tak to jsem ráda, upřímně řečeno, já si vždycky říkala, i přes všechna ta rozbitá okna mičudou apd průserů, že jsem ráda, že mám kluky, páč holky bych asi vychovávat nezvládla. Na druhou stranu, naši se s tím taky nikdy nesr... a jaká ze mně vyrostla chytrá holka.Díky za příspěvek JG