Myslím to vážně. Velmi mě zaujal článek s názvem Jak vypadá skutečná bída v němž se autor zamýšlí nad nářky lidí nad dnešní nelehkou situací a vyvozuje závěry, že nikdo z těch uřvanců nemá ani potuchy, co je to skutečná bída.
Článek je napsán velmi hezky a lidsky. Souhlasím, že nikdy v dějinách této planety nebyla doba, kdy byste v obchodě potkávali lidi, kteří nic nemají, nikdy nepracovali a přesto mají v rukách mobily, přijeli vlastním autem a tlačí plný vozík a v něm mimo jiné lahve alkoholu, cigarety a maso.
Paradoxně nejvíce zpravidla řvou ti, kteří na tom nejsou ještě tak zle, ale již se začala snižovat jejich životní úroveň.
Na určitou životní úroveň jsme si již zvykli - souvisí to s pokrokem, zvyšující se sobeckostí, bezohledností a lhostejností, s níž své potřeby zajišťujeme. Nebereme ohledy na přírodu ani jeden na druhého.
Generace lidí narozených po roce 1989 již nepoznala žádný nedostatek a nesvobodu - tu si mnoho lidí vysvětluje, jako možnost dělat si a říkat, co se nám zlíbí. Tito lidé jsou vychováváni především v materiálním světě bez vlastní zodpovědnosti vůči sobě, svým blízkým, státu.
Žasnu jak obrovské množství lidí nedokáže hospodařit s penězi, má několik exekucí, svým závazkům se vyhýbá tak dlouho, dokud nepřijdou o všechno a stát jim pomůže v insolvenci zaplatit jen část svých dluhů. Věřitelé přicházejí rozhodnutím soudu o peníze a insolvenční správci mají své příjmy zajištěny.
Zatímco neschopným a nezodpovědným dlužníkům pomáháme, aby nezůstali bez mobilů, s prázdnými žaludky, bez střechy nad hlavou a strachem, zda se dožijí zítřka, osudy věřitelů jsou každému u zadele.
Zodpovědní rodiče jsou schopni zaplatit svým dětem obědy ve školní jídelně, dětem nezodpovědných rodičů přispívá na stravování ve škole stát formou sociálních dávek.
Již mnoho let vysíláme signály, že se vyplatí, a je pohodlné, nechat stát, aby se o neschopné postaral.
Vlastenectví je už jen nic neříkající slovo.
Už několik generací vychováváme své potomky v blahobytu a hojnosti. Jsme rádi, že nemusí zažívat nedostatek, hlad a bídu.
Bohužel jsme vychovali generaci lidí, pro které je dnes téměř všechno samozřejmostí. Jsme rozežraní a rozmazlení. Zisky a materialismus je upřednostňován před vírou, citem, láskou k lidem a přírodě. Malé děti už si neumí hrát venku a do přírody de facto ani nemají potřebu chodit (stejně jako nemají tu potřebu nebo čas jejich rodiče). Život bez PC, tabletu, mobilu a internetu si už dnešní děti neumí představit a pláčou. Dítě, které něco z těchto vymožeností nemá, je u spolužáků aucajder. Většina dětí vůbec nezná klasické pohádky, a mnoho lidí nikdy nepřečetlo (kromě učebnice a povinné četby) žádnou knihu.
Každý se snaží urvat, co se dá a politici nám jdou v tomto příkladem. Babiš nebo pětikolka - jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Lidem radí obléknout si svetr zatímco naši zemi plundrují. Téměř každý politik má za sebou nějakou korupční aféru.
Jak potom můžeme očekávat od lidí, že najednou budou dělat něco jiného, než k čemu byli vychováni a co dnes a denně vidí u představitelů naší země?
Mnoho lidí nevěří - nevěří v Boha, v člověka v sebe samého v budoucnost.
Mnoho lidí má dnes opravdové problémy uživit sebe a svoji rodinu, protože několikanásobně vyšší náklady na plyn a elektřinu jsou skutečně likvidační - především pro rodiny s malými dětmi. A i když tito lidé zatím stále ještě mají v lednici jídlo, které budou moci dát svým dětem k snídani, umí si spočítat, že neplacením pohledávek v podobě inkasa, se velmi rychle zařadí mezi neplatiče, přijdou exekuce, insolvence.....
Pro slušného pracujícího a zodpovědného občana něco naprosto nemyslitelného a nepředstavitelného. Tady je strach z budoucnosti zcela přirozený.
Tito lidé vyšli do ulic, upozornit vládu, že je na čase začít pomáhat efektivně tam, kde je potřeba a upřednostňovat potřeby občanů této země před zisky korporátních firem či jiných států. Prostě naše země na prvním místě.
Stejně jako nebudete hasit se vším úsilím hořící dům souseda, když vám už hoří stodola a nedáte svačinu sousedovic dítěti, zatímco svoje pošlete do školy bez svačiny. O tom jsou dle mého názoru demonstrace.
Normální lidé (nikoli blbečkové, prorušští trollové a pátá kolona), ale normální lidé chodí do ulic upozorňovat na nenormální jednání vládnoucích elit.
A že se snaží na takových akcích zviditelnit nějaký lempl, který má několik exekucí a vyhýbá se soudům? Inu, každý máme ty morální hodnoty, zodpovědnost a intelekt jinde.
Tak jako pan Vrábel nejspíš vůbec nevnímá svých tuším 26 exekucí jako morální selhání a usurpuje si právo řvát jménem lidu, nějaký gambler po insolvenci zas vůbec nechápe, proč by neměl dostat v bance hypotéku, ale je na sebe hrdý, že nechodí řvát do ulic. Rodiče, kteří prokouří sedm tisíc měsíčně a obědy jejich dětem platí stát se také považují za slušné lidi, kteří už pro ty své děti víc udělat nemohou.
Je zkrátka potřeba změnit od základu myšlení, hodnoty, priority a výchovu.
Kdysi jsem již tomuto tématu věnovala jeden článek
Související článek
Přeji všem lidem v mezích možností krásný advent.
Jitka Gotterová
