My Češi snad ve skutečnosti nejsme ani tak zlí, jako spíš hloupí, zabednění, nedochází nám souvislosti.
Jako bychom trpěli jakýmsi stihomamem, cítíme se být pronásledováni těmi, kdo nám ve skutečnosti chtějí pomoci, touží po naší lásce – přátelství. Vidíme zlo tam, kde žádné není.
Vyháníme Romy z obchodů, snažíme se jim vyrvat zboží, které, bez zlého úmyslu, nastrkali do svých tašek, pod trika, kapes. Jsme na ně zlí.
A přitom oni to vůbec nemyslí ve zlém. Jenom si nemohou zvyknout na ty naše přiblblé nákupní vozíky, s nimiž by se měli tahat po celém obchodě. Normálně si chtěli nabrat, co potřebují, odnést zboží do auta, a vzápětí by se vrátili zaplatit.
Jenomže k tomu už my jim nedáme příležitost, obviníme je hned z krádeže a kdoví čeho ještě.
Divíte se potom takovému Romovi, že brání svá práva a nenechá si jen tak nadávat do zlodějů?
A tak dostaneme pěstí do toho vytřeštěného kukadla, poškrábou nám celý ksicht, vyrvou vlasy a pošlou na nás rakovinu, aby nás sežrala.
A můžeme si za to sami. Ano, přátelé, my jsme si začali.
Také, časté, označení BÍLÁ SVINĚ se nás dotýká a vidíme v tom hned rasismus, ale Romové to nemyslí ve zlém. Oni vědí, že v Bibli se píše, že duchové umí vejít do prasat, a proto je třeba si toto označení vyložit ve smyslu čistá duše (nebo tak něco), čímž se nám ve skutečnosti snaží lichotit. I za ta dlouhá léta si však nejsou schopni přiznat, že jsme národ tupců, kteří jejich způsob myšlení prostě nepochopí a nepochopí.
Když nás Rom osloví na ulici s nožem v ruce a křičí: „Dej sem tašku,” tupý Čech si hned mylně pomyslí, že byl právě přepaden a že by mu chtěl ublížit. Opak je však pravdou. Ve skutečnosti vám ten Rom chtěl s tou taškou pomoci (neboť je k pomoci bližnímu svému od dětství veden), protože si všiml, že to máte těžké, a ten nůž držel v ruce náhodou, neb si s ním ještě před chvílí krájel jablko.
Když do mě najel Rom autem a loňské Velikonoce jsem strávila s rukou v sádře, taky jsem hned, já blbka, učinila oznámení na policii, že se mě ten Rom snažil přejet, a přitom ve skutečnosti ten člověk tak spěchal, že zkrátka zapomněl zaplatit a v tom fofru si mě na tom parkovišti ani nevšiml. Sobecky jsem myslela jenom na sebe. Neviděla jsem jeho starosti, problémy, ani to, že jsem mu pravděpodobně poškodila kapotu vozu, byla jsem jen plna toho svého hloupého zbytečného strachu. A myslíte, že on oznámil na policii, že jsem mu poškodila vůz? Ani náhodou, byl dokonce tak velkorysý, že popřel, že by jeho auto u našeho obchodu, kdy bylo.
Statistiky ukazují, že zkrátka neumíme s Romy komunikovat. Vidíme zlo i tam, kde prostě žádné není.
Až na vás bude Rom křičet: „Jestli zavoláš poldy, budeš mít tu kudlu v zádech, já si tě najdu,“ nehledejte v tom zlý úmysl, zamyslete se, zda se nemůže jednat o nějakou metaforu či jinou slovní hříčku, a když nebudete vědět, nebojte se a Roma se zeptejte, on vám jistě rád vysvětlí, co těmi slovy myslí.
A když vám řekne: „Jsi snad blba, pičo,“ nehledejte v těch slovech zlý úmysl a zeptejte se znovu, a znovu a znovu.
Dejme jim čas, přátelé, nebuďme nepřátelští k etniku, které má s námi již po staletí bohovskou trpělivost a nevzdává se. Vezměme si z nich příklad a nenechávejme je již trpět. Usnadněme jim ten život, snažme se pochopit. Udělejme vše proto, abychom pochopili jejich mentalitu, pocity, přestaňme býti nepřizpůsobivími, začleňme se mezi tyto hodné lidi.
Mé poděkování patří především kolegovi blogerovi Vítu Hassanovi, který většinu své blogerské práce zasvětil boji za utlačovanou skupinu romského obyvatelstva, která zůstává v naší zemi dlouhodobě nepochopena. Děkuji mu za to, že mi otevřel oči (též mé kolegyni v obchodě – na pravé oko již vidí dobře) a to především svým příspěvkem v diskuzi pod mým předchozím článkem, cituji:
„USPOKOJUJE VÁS TO?Karmolovko obecná, to Vám v té samoobsluze opravdu tak špatně platí, že nás neustále musíte zásobovat Vašimi nekonečnými pohádkami o zlých Romech a hodných Češích? USPOKOJUJE Vás Karma a popularita převážně z řad náctiletých, dělnické třídy, zahořklých důchodců a Vandasovců? - Proti gustu žádný dišputát!”
Snad se mi tedy podařilo otevřít oči i zahořklým důchodcům, náctiletým, dělnické třídě a Vandasovcům.
Chyba je na straně Čechů. Že ne? Ale ano, přiznejme si to!
Všem lidem dobré vůle přeji krásné Velikonoce a těm ostatním je přeji ještě krásnější.
Jitka Gotterová
