Bacha, u soudu v Liberci můžou soudci lhát, jako když tiskne!

Ukážete hafo dokumentů, dokazujících, že soudce lže, a hle ono je to v cajku. Fakt. Mám to černé na bílém, potvrdil mi to místopředseda soudu.

Milující tatínek

Vzhledem k vysokému procentu rozvodovosti u nás má dnes tahanice o děti a alimenty za sebou i před sebou kde kdo.

Já se o děti (naštěstí) tahat nemusela, protože můj bývalý je prostě nechtěl.

Když jsem navrhla, aby naši synové trávili každé druhé vánoce u svého otce, poté, co jsem byla křivě obviněna, že otci bráním ve styku s nimi, obdržela jsem dopis od právní zástupkyně otce, v němž mi sdělila, že otec rozhodně nesouhlasí s tím, že by musel mít své syny na Vánoce a že je o těchto dnech nechce ani v sudém ani v lichém roce. Čert se v té lásce otcovské vyznej.

Z domu jsem s oběma syny utekla poté, kdy mého dvanáctiletého syna jeho otec brutálně zkopal na autobusové zastávce před zraky spolužáků a já si konečně uvědomila, že už není v mých silách ubránit sebe i děti před dalším psychickým i fyzickým týráním.

Když jsme se osamostatnili, nežili jsme si nikdy nad poměry a občas jsme měli, jak se říká, sotva co do huby, ale nikdo nám neubližoval a to bylo hlavní. Moje děti se už nemusely dívat na to, jak jejich otec myslivec porcuje na zahradě mačetou psy a kočky, aby jejich masem nakrmil v kleci drženého výra velkého, a i hrob, který pro mě můj bývalý manžel na zahradě vykopal, zůstal nakonec prázdný, takže pohoda.

Vzhledem k tomu, že mému bývalému zůstalo úplně všechno a mně tak nějak začaly docházet finance s nástupem mého mladšího syna na střední internátní školu, podala jsem si k soudu žádost o zvýšení výživného, páč těch sedmnáct stovek na jednoho syna bylo fakt žááálostně málo.

Když jsem se po půl roce konečně dočkala soudního líčení, které začalo s hodinovým zpožděním, nestačila jsem se divit, jakým způsobem může být o zajištění potřeb pro nezletilé rozhodováno.

Snad se ani nebudu pozastavovat nad skutečností, že mému požadavku čtyř tisíc korun měsíčně na jednoho syna nebylo vyhověno, neboť by to pan otec ze sedma dvaceti tisíc čistého měsíčně neutáhl, a proto bylo, celkem logicky, rozhodnuto, že částka třítisícovek na každého je až až a dá volovi rozum, že zbývající prokazatelné dvoutřetinové náklady na naše syny musím utáhnou já ze svých šestnácti tisícovek hrubého zcela bez problémů.

Po tom všem, co jsem už v životě zažila, snad ani člověk nečeká spravedlnost a říkáte si: „No co, alespoň jsem se pokusila zajistit svým dětem lepší podmínky,” ale na druhou stranu to, co soudkyně Mgr. Ivana Tvrdíková předvedla mi dočista vyrazilo dech.

Když mi pak (po prvním a jediném soudním líčení, navíc zrychleném časovou ztrátou získanou hned v úvodu) došel po měsíci rozsudek v písemné formě, přečetla jsem ho jednou, dvakrát, po třetí a jen přirozená úcta k vážené osobě soudkyně mi zabránila vykřiknout: „Ty vaďo, ta snad musela bejt sjetá, nebo co.”

No posuďte sami:

Soudkyně uvedla, že můj výdělek u bývalého zaměstnavatele činil 18.420,- přesto, že ve spisu je založen dokument potvrzující, že tento výdělek činil 10.227,- No je to sice rozdíl JENOM nějakých osm tisíc, ale především je to LEŽ.

Soudkyně uvedla cituji: „Z oznámení o vyplacené dávce nemocenského pojištění bylo zjištěno, že matka pobírala od 1.8.09 do 31.8.09 nemocenské dávky. Denní dávka od 26.dne byla 476,-Kč od 31.dne byla 523,-Kč, denní vyměřovací základ 792,-Kč Opravdu nechápu, jak může soudkyně něco takového napsat, když já jsem vůbec v pracovní neschopnosti nebyla, žádné dávky mi vypláceny nebyly a ještě k tomu všemu zmiňuje soudkyně v rozsudku výši mých příjmů v tuto dobu, čímž i sama potvrzuje, že tato informace je opět naprostá LEŽ.

Soudkyně uvedla, že můj současný výdělek činí 17.000,- hrubého, avšak moje pracovní smlouva, která je součástí spisu jasně dokazuje, že výdělek činí 16.000,- hrubého.

Takže opět jedna malá LEŽ.

A na závěr jedna opravdová perlička z pera soudkyně Mgr. Ivany Tvrdíkové, cituji:

„Z daňového přiznání otce za rok 2008 byl zjištěn základ daně matky ve výši 122.876,-Kč, daň byla vyčíslena na 18.420,-Kč.”  Troufám si tvrdit, že paní soudkyně bude patrně jediná, kdo zjišťuje základ daně matky z daňového přiznání otce.

A další a další a další…….

I napsala jsem stížnost k rukám předsedkyně soudu, zda by mi mohlo být vysvětleno, jak je možné, že soudkyně, s odpuštěním, lže, jako když tiskne a uvedla jsem, že mi opravdu velmi vadí, obdržím-li od soudu dokument plný nesmyslných lží týkajících se mojí osoby.

Že se domnívám, že v soudních řízeních tohoto charakteru by měli soudci jednat zodpovědně především v zájmu dětí a nic neuspěchat, protože odvedením nekvalitní práce tak negativně ovlivňují životní úroveň nezletilých dětí a potažmo prodražují a protahují soudní spory v odvolacích řízeních.

Po dalším měsíci jsem obdržela vyjádření místopředsedy soudu Mgr. Stanislava Štěpánka:

„Vaši stížnost jsem důkladně prošetřil. Vyžádal jsem si vyjádření soudkyně a ve věci jsem rovněž vyslechnul zapisovatelku,a právní zástupkyni protistrany. Zapisovatelka i právní zástupkyně protistrany shodně uvedly, že Mgr. Tvrdíková jednala velmi korektně. S ohledem na výše uvedené jsem nucen Vaši stížnost považovat za nedůvodnou a ve věci proto nebudu přijímat žádná další opatření.”

No, upřímně řečeno, neočekávala bych, že právní zástupkyni otce by se nelíbilo, jak se mnou paní soudkyně zatočila a notně virtuálně povýšila moje příjmy, zatímco příjmy otce zůstaly utajeny, ale očekávala bych, že co je psáno, to je dáno a tudíž by po prostudování spisu vyšlo najevo, že tu něco nehraje.

Nehodlám spekulovat o důvodech, které vedly soudkyni k tak jednostrannému pohledu na věc

Ráda bych však poděkovala Okresnímu soudu v Liberci, který mě náležitě poučil o tom, že lhaní je naprosto normální a přirozené a ani naše justice se bez něj neobejde.

No a já teď zkusím vyrazit nějaké prašule ze sociálky na tom nemocenským v srpnu, páč i když jsem byla tou dobou zdravá jako řípa, rozsudek je rozsudek a vzhledem k tomu, že mám černé na bílém, že mi byla vyplacena nemocenská, tak ji teda chci.

Pan místopředseda Mgr. Stanislav Štěpánek všechno řádně prošetřil a nenašel žádnou chybku, takže to snad museli zvorat na tý sociálce a poslali tu moji nemocenskou někam jinam. Neřádi jedni.

V našem právním systému je cosi hodně shnilého.

Jitka Gotterová