Sousedská snídaně pro krásné vztahy

Bydlíme vedle sebe, potkáváme se a ani nevíme, že jsme sousedé. Žijeme uzavřeni ve svých domovech a často ani nevíme, kdo bydlí za naší zdí. To se snaží změnit projekt Sousedských snídaní v Třinci.

        Náměstí s obchůdky, kde se míjejí lidé, kteří pořád někam spěchají. Nemají čas se zastavit, vždyť toho musí dnes tolik stihnout. A pak se musí rychle zavřít za zdi svého domova, aby na ně nikdo nemohl. Máme strach z toho, že nás někdo na ulici osloví, třeba po nás něco bude chtít nebo nám aspoň ubere část našeho času, kterého máme čím dál míň. A právě ten čas chce dopřát obyvatelům Třince projekt Sousedských snídaní.

        Letáčky již letos podruhé zvaly obyvatele sloganem "Přijďte s námi posnídat, doneste si svůj hrníček na kafe nebo čaj a můžete donést i něco dobrého." A světe div se, najednou začali lidé na toto oslovení slyšet, přicházeli zpočátku nesměle, někteří stáli opodál, protože nemohli uvěřit, že něco takového je prostě jen tak. Není to náboženská ani volební kampaň, nikdo nic nevybírá na potřebné, chudé či opuštěné. Prostě zástupci čtyř organizací pořádají akci s jediným cílem, aby se lidi sešli a darovali si navzájem svůj čas a obohatili jeden druhého o sebe sama. Víme, že lidi sbližuje společenství u jídla, u společného stolu. A tak na třineckém náměstí si mohli příchozí nabídnout ze stolů koláče sladké i slané, chleba a uzeniny z farmářských trhů, pomazánky, zeleninu a další dobroty. A u společného jídla probrat třeba  radosti i starosti běžného života, sousedské a rodinné záležitosti nebo nakonec i politickou situaci, prostě život tak, jak jde. Bylo krásné sledovat, jak lidé zjišťovali, že bydlí ve společném domě a vůbec se neznají a tady se naskytla příležitost k setkání. Překvapením pro nás byla návštěva řeckého zájezdu s asi 30 účastníky, kteří navštívili naše město jako rodáci, kteří se po letech přijeli na Třinec podívat. A co řekli na naši Sousedskou snídani? Že je to fajn, ale to, co my u nás musíme dělat takto "uměle", to u nich funguje naprosto spontánně. Je to určitě o řeckém temperamentu, který jaksi dostali "do vínku" tak samozřejmě, ale o to víc se my musíme snažit třeba pořádáním těchto akcí, abychom měli k sobě blíž. V době, kdy jsme chudí zejména na vztahy se tato setkání určitě vyplatí. Nechcete to zkusit i u vás?