Dobře napsáno.

S paní souhlasím a děkuji za zdravý názor..

Spousta problémů je daná tím, že nevíme co roupama. Jsou lidé, kteří nemají přístup k pitné vodě, natož k lékařské péči nebo vzdělání a my plníme čekárny zvířecích psychologů, protože se nám zdá, že náš pes ztratil smysl života.

Můžeme si tu nadávat, jak je na nás zlá EU, nebo tato vláda, ale něco vám řeknu, takhle jsme se ještě nikdy neměli. Pravda, kolem roku 98 byl svět jasnější a čitelnější (a to Nagano), ale opravdu, tady u nás se právě blížíme podobě Ráje na zemi.

Normalni a pohodovy nazor. Kdys bezny, dnes musime rici 'diky za nej'.

Děkuji za Váš článek. Zdravý názor na život vždy potěší. A já s ním beze zbytku souhlasím. Pěkný den.

Problém není ve světě, ale v nás. Lidé mají spoustu času, hlavně muži, protože máma to maso namlít musí, ale táta auto zaveze do servisu. Takže ubyly materiální starosti a je čas na přemýšlení o smyslu života, nesmrtelnosti brouka, genderové rovnosti apod.

Svoboda taky není pro každého, většina lidí potřebuje řád, který přinášejí stereotypy. Ale je fajn, že máme dobu, která stereotypy nevnucuje. Horší je, pokud se genderový diktát nahradí jiným genderovým či rasovým diktátem různých neziskovek. To pak není svoboda, jenom změna režimu.

Svět jako takový je ale tvořen lidmi, tedy námi, tj. společností. S tím namletím masa a zavezením auta do servisu souhlasím, nicméně, s mletím masa může pomoct i táta, stejně tak, jako máma může zavést auto do servisu. Ohledně přemýšlení, no , ono není na škodu přemýšlet, od toho dostal člověk do vínku ono myšlení, pokud tedy nejde o takové to ,,overthinking", kdy se z člověka stává s prominutím ,, samoser", ve všem se koupající. Svoboda je pro slušné, poctivé a zodpovědné lidi, kteří s ní dokáží naložit, ti druzí - škoda mluvit. Řád je též třeba, ale opět záleží, co si pod ním kdo představuje. S posledními dvěma větami souhlasím, člověk ale nemusí diktátu podléhat.

Víte, ono se kolem té jedné jediné básničky příliš mnoho nadělá. Zdá se mi, že se takto lidé odvracejí od skutečných problémů, mlátí se na diskuzích, místo, aby řešili to, co je skutečně podstatné. Když si osobně snažím vzpomenout, jaké říkanky ,,letěly", když jsem já chodila do první třídy, přiznám se, že mi stejně neutkvěla v paměti po té době ani jedna (snad to nebude číst nějaká z mých učitelek). Zbytečné šílenství. Stejně si to každý v životě zařídí dle svého vědomí a svědomí. Budou stále holky a kluci, kteří budou rodiči, budou stále holky a kluci, kteří budou objevovat svět (protože navzdory negativní masáži svět je stále krásné místo, které stojí za to objevovat), budou jím točit a činit ho veselý. Někdo stále bude žít tradičně, někdo netradičně (a bude za to dostávat třeba za uši, ale to k tomu holt patří). A o tom to je. Život je rozmanitá cesta a stojí za to věřit, že je hoden budování ve všech svých podobách. Na základě osobní zodpovědnosti každého z nás...