Všechno nejlepší k svátku aneb jak jsem se málem stala "Petrou"

Milá Jirkova Petro, využívám Vašeho dnešního svátku ke gratulaci a k předání několika nevyžádaných rad a zkušeností z chovu muže se sexy mozkem.

komik

Ve svých třiceti letech jsem byla velmi zamilovaná do muže o 18 let staršího. Rozumím tedy vašemu opojení z toho, co vy nazýváte sexy mozkem.  Takové slovní spojení mne nenapadlo, tak jsem používala všední a obyčejný výraz - oduševnělost. A že byla! Tolik načtených knih! Ten přehled! Tolik životních zkušeností !  Taková téměř bezedná studnice rad a informací, v každé mé situaci hned věděl, co je potřeba udělat, jak je potřeba se zachovat, kam mám jít a co mám říct. A doma měl ženu, která již dávno tohle všechno přestala obdivovat a ještě ke všemu jaksi mezi nimi  vyhořel a vyčpěl sexuální apetýt, že. O dospělých dětech, které si jeho ani jeho dobrých rad nevážily, své talenty utápěly v líném poflakování , raději ani moc  nemluvil..Co na tom, že byl postavy velmi vzdálené od vysportovaných mladých mužů. Jeho poutavé vyprávění dovedlo šikovně odvést pozornost od tělesných přebytků, ba vtipně glosoval, že alespoň v zimě zahřeje a v létě vrhá stín. Ta pracovitost! Nadšení , s jakým líčil jak měří výšku travního porostu a není spokojen , dokud nedosáhne uspokojivé výše ( v případě travního porostu vlastně požadované níže). Byla jsem skálopevně přesvědčena, že onen šampion mého srdce je ten jediný pravý otec pro naše budoucí společné dítě. Nastal den D. Den, kdy nebylo důležité, kde se zákonitá manželka nacházela, ale odkud se na nás dva, objímající se, dívala. Posledním důkazem vysoké oduševnělosti (sexy mozku) bylo vysvětlení manželce, že jde o zcela neznámou osobu, jež se mu vrhla z neznámých příčin okolo krku, a ze strachu, že se jedná o duševně nezpůsobilou osobu, se pán nebránil. Statečná žena se rozhodla této velmi věrohodné historce uvěřit .

Milá paní L.J.,  z celého srdce Vám za tento statečný počin děkuji!

Zahlédla jsem totiž povědomou postavu kulhat skrz nemocniční areál. Díky odstupu mnoha let, načtení většího množství knih, setkání se spoustou lidských osudů už vím: že s Broukem Pytlíkem, který všude byl, všechno viděl a všechno zná a umí nejlíp ( akorát, že se nenarodil v kině) bych žít nemohla. Že naše negativní vlastnosti se s přibývajíícím věkem zesilují a vidět svého blízkého, měnícího se v negativistického důchodce zastavujícího dopravu francouzskou holí, není k smíchu. Že životní moudrost a oduševnělost je malému dítěti putna. Že malé dítě potřebuje silné paže , které ho vysadí na koně, rychlé nohy, , které ho dohoní. Že životní moudrost a oduševnělost potomek ocení až začne sám hledat kořeny svého rodu a pátrat v rodině kdo je co a zač. Že tehdy už sexy mozek bývá postižen mozkovou mrtvicí, stařeckou demencí či  nesnášenlivostí. A že pokud se sedmdesátilého otce pětiletého dítěte zeptáte:" Jak se má tvůj Vašíček? " dočkáte se odpovědi " Copak on , ale podívej se, jak mi otékají nohy!"