A ještě lepší je "vlastně"

Když člověk tak nějak vlastně neví úplně přesně, tak vlastně použije takovouhle jakoby vycpávku :-)

no má známá má taky dobrou hlášku

místo slova prosím používá spojení "prosila bych..., prosila bys... o to a to"

 Zkusila to i na mé děti, dcera jí říká prosím tě, podej mi tu láhev, a ona na ni :" snad prosila bych láhev ?"

starší dcera chvíli vyjeveně koukala a pak se zeptala:" To mám jako tu flašku prosit, aby ke mně přišla sama?? "

No já byla mrtvá smíchy

Díky za článek,

můj extchán používal slovní spojení "takzvaný / takzvaně" v takové míře, že byl schopný vyplodit opravdové skvosty typu: "V sobotu jsme se vrátili z tzv. dovolené na tzv. Krétě a s babou (rozuměj jeho ženu) se nedá ujít ani půl kilometru, protože ji hned tzv. bolí hnáty......." Druhým jeho spojením bylo "jak se tak lidově říká".........

Nejhorší bylo, že když jste s ním trávili delší dobu, načichli jste, jak se tak lidově říká, těma jeho vycpávkama tak, že jste si museli tzv. vykloktat hubu

Re: Díky za článek,

Trendy

Daleko horší než "jako jsem přišel" je ale to "trendy jíme". Někdo měl například k obědu pět trendů?

Vycpávky

Milá Aivo, z duše mi mluvíte ... Jen dovolte poznámku, že do značné míry záleží - a vždycky záleželo, i za první a předprvní republiky - na tom, s kým a kde a za jakých okolností se stýkáte. Každý z nás mluví několika českými jazyky podle toho, v jakém prostředí se zrovna pohybuje. Nevím, jestli je to dobře, ale moje zkušenost je taková, že lidé vědí, že poslouchám co a také jak říkají, je možné, že z toho důvodu přepínají na "vyšší" češtinu (a neberu to jako přetvářku) celkem automaticky. Je jasné, že ve venkovské hospodě v pátek večer u fotbalu nebudu očekávat lingvistické zázraky ...

Tohle vycpávkové slovo....

.... (v bývalém zaměstnání užívané ve formátu "jakoby") mimo jiné ukazuje, že považujeme pozorovanou skutečnost za podobnou nějaké, kterou známe, ale přitom si vnitřně nevěříme a nejsme si jistí, že to, co pozorujeme je ta známá skutečnosti. Prostě nerozhodnost z nevzdělanosti a lenosti o něčem něco vědět - tak je to pro jistotu jen "jako" něco, protože co kdybysme se spletli, že!