The Keynesian Multiplier pod vedením Mr. Kalouska obráceně.

V následujícím článku se pokusím analyzovat situaci kdy roční zadlužení ČR dosahuje 45 procent HDP, nezaměstnanost je mírně zvýšená mezi 8 až 9 procenty a ekonomika stagnuje. Pokud si dobře vzpomínám tak jsme dluh ČR nevytvořili jen tak pro nic za nic, na tlak občanů a médií něco podniknout před útlumem světové ekonomiky se státy Evropy rozhodly trošku povolit uzdu svému utrácení a tím podpořit svoje ekonomiky např. šrotovným, protože základní ekonomická poučka pana Keynese zní že útrata vlády nakopne ekonomiku více než kolik vlastně bylo utraceno. Funguje je to na principu že pokud vláda zvýší svoje utrácení, například budováním infrastruktury, tak se vytvoří nové pracovní místa. Noví zaměstnanci potom ze svých příjmů něco ušetří a něco utratí. Jejich útrata potom zvýší poptávku po výrobcích a službách co opět vytvoří další nové pracovní místa. Tento model se jmenuje the Keynesian Multiplier a už v roce 1936 britský ekonom John Hicks z toho odvodil matematický model ISLM který se používá dodnes.

Jenže na co se zapomíná je i to že tento Keynesian Multiplier funguje i obráceně, pokud vláda začne škrtat, rušit místa ve státní správě a omezovat svoji poptávku tak se to začne v ekonomice projevovat tím že začnou ubývat pracovní místa. Se stoupající nezaměstnaností potom začne i klesat poptávka po zboží a službách což vede k dalšímu propouštění a menšímu výkonu ekonomiky. Takže jsme se za vlády ministra Kalouska přesně dopracovali k tomu co máme teď v ČR, vyšší nezaměstnanost a pomalu nulový hospodářský růst.

Vláda samozřejmě svádí vinu na krizi v Eurozóně a pokles světové ekonomiky, já si ale osobně myslím že hlavní vinu a zodpovědnost nese vláda pana Nečase protože svojí neodborností naviguje ekonomiku ČR jako slepý hluchého. K její tíži spěje i fakt že prosadila i vyšší zdanění bez toho aby je investovala zpět do ekonomiky což opět odčerpalo peníze z našeho hospodářství.

Zajímavé bude sledovat jak si s tím poradí náš chemik alias ministr financí Kalousek. Vláda rozpočtové zodpovědnosti a zpackaného vládnutí se asi nebude chtít ubírat zvětšování státního dluhu, takže jediné východisku je pro ní zvýšení daní aby mohla mít více peněz na svoje utrácení. Bohužel tento postup je zcestný protože jak poukazují ekonomové větší zdanění odvádí z hospodářství peníze a né naopak.

Když usedne ve vládě příští rok ČSSD tak to bude asi opačným směrem, to jest přesvědčováním občanů že náš státní dluh není extrémně vysoký, tj. stimulovaní ekonomiky přes zadlužování. Opět i tento postup je zcestný, protože větší dluh zvyšuje inflaci, takže lidé budou mít ve svých peněženkách možná stejnou výplatu ale koupí si za to méně zboží a služeb takže se Keynesianský model opět mine účinkem.

Někde na ministerstvu financí by se mělo vyrýt zlatým písmenem do všech kanceláří že Keynesianský multiplier nejlépe funguje pokud není financovaný přes větší zvyšování daní a nebo zadlužování, to jenom pro případ toho že by na to některý z našich ministrů zapomněl.

Možná si říkáte že ČR není pomoci, bude se v blízké budoucnosti tlachat v minimálním hospodářském růstu a vyšší nezaměstnanosti, ať máme vládu ODS a nebo ČSSD. Ano, pokud budou o ekonomice rozhodovat neodborní politici tak to opravdu tak bude, a přitom je řešení i z této situace po ruce.

Podlé mého názoru se dá zvýšit zaměstnanost a hospodářský růst za téhle situace pouze jediným možným postupem a to snížit firmám a společnostem vstupní náklady. To znamená zlevnit pracovní sílu, energie, dopravu aby mohli při stejných obratech a tržbách vygenerovat větší zisk což by jim umožnilo větší investice, možnost zaměstnat více lidí a nebo odvést státu větší podíl na dani z příjmů.

Ano znamenalo by to krátkodobě větší míru zadlužení ČR protože při menším zdanění a odvodech by poklesli příjmy do státního rozpočtu, ale pokud věříme v to že trh a firmy ví nejlépe kam investovat svoje peníze a né stát jak se nám snaží nakukat vlády, tak by se ve střednědobém horizontu měla zvýšit zaměstnanost a hospodářský růst což by vedlo k větším příjmům do státního rozpočtu a tím pádem možná i k rychlejší cestě umazání celého státního dluhu.