Chucpe

„Až se svět ohlédne za našim stoletím, bude plakat. Ne proto, že bylo zaplaveno krutostí, ale proto, že dobří lidé mlčeli.“ Martin Luther King

V sobotu 23.6. jsem měla možnost zúčastnit se jako host a nestraník za o.s.“Stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP“  XV. Celostátní konference VV ve Znojmě.
Kromě mnoha dojmů z této pro mne nové zkušenosti, jsem si odvezla dva dárky od Víta Bárty, kterými obdaroval všechny přítomné delegáty i hosty. Byl to patentní klíček s vyraženým nápisem CHUCPE a kniha  START-UP NATION  Příběh izraelského hospodářského zázraku od autorů
Dana Senora&Saula Singera..
Vlastně by mě ani nikdy nenapadlo, abych si podobnou knihu sama od sebe koupila. V přestávkách mezi jednáními, jsem se ovšem do knihy nejdříve jen tak trochu mrkla, vzápětí mi to ovšem „chytlo“ a začetla jsem se. Matně jsem již dříve tušila  význam pro tuto knížku klíčového pojmu chucpe.
Chucpe bylo  pro mne dříve jakési pro židy typické spojení spíše negativně vnímaných vlastností jako arogance, drzost, vychytralost.
Nyní jsem ale ke svému údivu zjistila, že chucpe lze zároveň  interpretovat jako  nepochopitelnou kuráž , houževnatost,  dovolenost a neformálnost ve vyloženě dobrém smyslu.
Pochopila jsem, že chucpe znamená taky říkat nahlas své názory nadřízeným a zároveň naslouchat názorům podřízených.
Zejména v oblasti vojenství musí být chucpe, tedy neformálnost  ve vzájemné komunikaci mezi vojenskými šaržemi v izraelské armádě, pro příslušníka jiných armád založených právě na hierarchii, naprostým zjevením.
Chucpe sice znamená (jak píší autoři knihy), že když se sejdou dva židé, tak mají tři názory (a nadělají kolem toho možná i křiku jako v židovské škole),  ale zároveň to znamená že „více hlav - víc rozumu“.
Bez chucpe by židé jistě nikdy bývali nevytvořili doslova z ničeho na horké půdě zkoušené válkami svůj hospodářský zázrak. Pochopila jsem, že v tomto slově je obsažený  význam -JÍT TVRDOHLAVĚ ZA SVÝM CÍLEM,  ZA SVÝM SNEM.
A  mě nezbývá, než si přát, aby trochu toho chucpe proniklo i do naší společnosti, kde je zvykem vést pouze  „pivní řeči“ a skutek utek.
Je zvykem spoléhat se, že „TO“ za nás „NĚKDO“ zařídí a pak nadávat, že "TI" nahoře to zase pos...a spláchli.
Proč je v naší společnosti normální, když náhodou někdo vybočí z řady a projeví se trochu chucpe, tak se mu v lepším případě vysmát a označit ho za blázna?...  V tom horším případě ho podezírat!...To přeci není samo sebou, aby ten člověk nemyslel jen na svůj vlastní osobní prospěch. Aby nepřemýšlel jen "malá domů"..Za tím určitě něco bude!
Bohužel bude to nejspíš tak, že podle sebe-soudím tebe a lidé, kteří sami chucpe nejsou schopni, nikdy tento úžasný a osvobozující fenomen  nepochopí.

Autor: Světlana Glaserová | čtvrtek 28.6.2012 18:48 | karma článku: 22,11 | přečteno: 1837x