Monika, Jakub a italští mladí lidé

Je velkou tragedií sebevražda Moniky a Jakuba z Jablonce nad Nisou. Myslím na poslední slova, která Monika nechala v počítači a velkou bolest těch dvou mladých lidí. Věnoval jsem jim článek ve svému italskému blogu (http://finuzzo.blog.lastampa.it).

Také u nás v těch dnech mladí lidé byli ve středu pozornosti. Také v Itálii byly velké tragedie.

května ve Veroně 5 naziskinů zabílo kluka, který nechtěl jim dat cigaretu. Jeden naziskyn z Verony nedávno tvrdil: „Chceme „čistit naše město“. Necheme vidět ve Veroně dlouhy vlasy, kluky, kteří nosí náušnice. Nemáme rádi cizince. Co se tyka mirtvého kluka: „To byla nehoda. Nechtěli ho zabíli“.

Na Scilii v městečku Niscemi tři kluci (17, 16,14 let) znásilnili a zabíli čtrnáctiletou holku. Jedn nich tvrdil, že holka byla velmi nadměrná a že měla zemřit, protože jeho dívka byla žárlivá do ní.

Co se děje? Svět se zbláznil? Snad. My dospělé máme velkou odpovědnost, protože rozmazlíme svoje děti. Mladí lidé znají jenom svá práva, neznají povinnost. U nás holky a kluci, kterým už je 30, nechějí opustit rodinu, odmítají vyrůst.

Jsem učitelem a zjistím, že rodiče stále bráni svoje děti. Když jsem chodil do školy, pro mého otce slovo učitelů bylo žákonem.