Zapáchající záchodky způsobují francouzským dětem utrpení

Záchody ve francouzských školách zapáchají, neposkytují dostatek pohodlí ani intimity a jsou na štíru s čistotou. Tolik závěr studie provedené v loňském roce ONS: Národní observatoří pro bezpečnost a přístupnost vzdělávacích zařízení (Observatoire national de la sécurité et d'accessibilité des établissements d'enseignement). Možná nad tímto zjistěním jen mávnete rukou nebo si dokonce poklepete na čelo, co že to v té Francii financují za podivné průzkumy. Tato skutečnost má však silně negativní následky na zdraví dětí. Francouzští urologové varovně zvedají prst!

Zdroj: Getty images

Stále více školou povinných dětí trpí opakovanými záněty močového měchýře, inkontinencí či chronickou zácpou. Tyto problémy jsou způsobeny strachem z "návštěvy" míst, kde by se jim mělo spíš ulevit.  Situace sanitárních zařízení se prý za posledních 40 let v mnohém zlepšila, ale do ideálu má ještě hodně daleko.  

Téměř 60% děti si stěžuje na špatný stav školních toalet. Poznáte je prý velmi snadno již na dálku - a to po čichu. Na většině z nich chybí toaletní papír, o mýdle či sušáku na ruce ani nemluvě (možná je to jeden z důvodů, proč nemají Francouzi příliš ve zvyku umývat si po použití toalet ruce. Ale to by bylo na delší debatu o vejci a slepici - co bylo dřív?).  Snad ještě horší je nedostatek soukromí. Velmi často jsou toalety smíšené pro obě pohlaví a dveře jednotlivých kabinek buď nejdou zamknout nebo se vůbec nedovírajíi. Nehledě na to, že někteří vynalézaví a přespříliš zvědaví hošíci si najdou cestu i přes zavřené dveře, které jednoduše buď přelezou nebo podlezou. Dveře školních toalet jsou k tomuto účelu jakoby stvořené, protože většinou "kvůli bezpečnosti" odkrývají značný prostor mezi jejich spodní částí a podlahou a mezi horní částí a stropem. Poměrně často docházi v prostorách WC i k nejrůznejším úrazům a zraněním. Některá pramení z uklouznutí na vlhké podlaze, jiná jsou výsledkem vzájemné agresivity, kterou si zde školáci na sobě vybíjejí. Toalety jsou k tomu ideálním místem, neboť je tam neomezuje pedagogický dozor. Zkuste se pak v takovém prostředí uvolněně a pravidelně oddávat vyprazdňování vašeho močového měchýře či střev, jak doporučují lékaři. 

Většina ratolestí proto zamíří na místo,  kam i císař pán chodí pěšky, jen tehdy, když už jim opravdu nic jiného nezbývá. Snaží se vydržet s vykonáním svých potřeb až domů, kde se cítí uvolněněji a bezpečněji. Situaci ještě zhoršuje přístup mnohých učitelů, kteří nepovolují žákům odejít na toalety během vyučování, popřípadě jim za to udělují černé puntíky nebo je dokonce zesměšňují.  

Zadržování moči či stolice však vede k závažným zdravotním problémům. Úniky moči a chronická zácpa nejsou u školáků žádnou vzácnou výjimkou. Nehledě na to, že léčení zmíněných obtíží a s ním spojená vyšetření stojí státni kasu nemalé peníze v období, kdy se deficit zdravotního pojištění stále více prohlubuje, postižené děti tím trpí a zadělávají si na těžké zdravotní problémy v dospělosti. Obětmi jsou především dívky, jejichž močové ústrojí je náchylnější k infekcím.  V dospělosti jim tak hrozí inkontinence, která je nepříjemným handicapem ve společenském i intimním životě, či pravidelné urologické a gynekologické záněty, které mohou vyústit až v neplodnost.  Chronická zácpa rovněž není záviděníhodnou komplikací a na kráse, zdraví ani na dobré náladě vám nepřidá.  

Někteří lidé posuzují úroveň restaurací podle urovně jejich toalet. Převedeme-li toto pravidlo na celonárodní úroveň, Francie, která se považuje za kulturní pupek světa, by si dobrou známku určitě nevysloužila. 
Tak mě napadá, že na vtipu, který jsem kdysi slyšela: "Proč se slovo toalety používá ve francouzštině jen v množném čísle? Protože jich musíš obejít několik, než najdeš jednu čistou." bude přeci jen něco pravdy. Bohužel Francie nevoní jen levandulí ;-) 

Výsledky studie byly zpočátku znevažovány. Když je ale publikovala četná média, ministr školství Xavier Darcos přislíbil, že jeho kabinet vypracuje ve spolupráci se školami a obcemi "Chartu čistoty školních toalet" a že v příštím školním roce by měl být problém vyřešen. Doufejme, že jeho slova nezapadnou do hory pompézních prohlášení a návrhů, které chrlí prezident Sarkozy a jeho vláda, a že vykonávání tělesných potřeb přestane být pro školní děti noční můrou.  

Přesto mám pocit, že pan ministr ve svých proslovech na něco zapomněl. Na nevábném prostředí školních záchodků nenesou vinu jen školy, ale i děti samy. Bez důkladné osvěty na všech frontách tak nebudou výsledky, dle mého názoru, příliš přesvědčivé.