Titanic z Wishe

Není pětihvězdičkový hotel jako pětihvězdičkový hotel, ač se to tak z katalogů cestovních kancelářů může zdát. A není „luxusní plavba“ jako „luxusní plavba“. Možná jen na první pohled.

Už delší dobu se zabývám otázkou, jak se vůbec dá vybrat hotel z katalogů cestovních kanceláří. Zejména v Egyptě, tam mě to, kvůli potápění, zajímá nejvíc.

Z katalogů cestovek se dozvím, že hotel má bazén, all-inclusive, tenisový kurt, tohle a támhle to, spoustu věcí.

Ale je rozdíl, jestli je tenisový kurt:

• Funkční zdarma, ale vybavení není k dispozici (musíte mít vlastní, což se obvykle dozvíte až na místě)
• Funkční zdarma s dostupným vybavením
• Funkční za poplatek
• Zarostlý a zpustlý, bez sítě, umpire leží smutně na zemi
• Využívaný jako sklad stavebního materiálu.

Z pohledu cestovky prostě hotel má tenisový kurt. Tečka. Popis hotelu je stejný, jako u hotelu vedle, hotelu o kilometr dál, a hotelu o padesát kilometrů jižněji.

Proč by někdo platil za dvoulůžák na týden v jednom resortu 50 tisíc, když v jiném resortu je za dvacet? Jenže on opravdu není hotel jako hotel, a rozdíly se skrývají v detailech. Detailech, které vám cestovka neřekne, protože je dost často ani nezná.

A úplně stejně to je u výletních lodí. V listopadu jsme jednou takovou, a máme za to, že tou nejlepší, Queen Mary 2, novodobým Titanikem od společnosti Cunard, přepluli Atlantik. A byl to luxus nevídaný, žádný dosud navštívený pětihvězdičkový hotel v Egyptě s all inclusive tomu nesahal ani po paty. Prostě se nám to fakt líbilo a ta loď je úplně super (pokud se nic nepokazí, vyjde článek o této plavbě v Lidé a Země).

A pak se naskytla možnost se, v přepočtu na den za podobné peníze, plavit lodí Ambition od společnosti Ambassador. Na první pohled lodí s podobnou cílovou skupinou, podobným konceptem, podobnými službami. Ale jak se ukázalo, jsou výletní lodě jako egyptské resorty. Jak se říká v jihovýchodní Asii: „Same same, but different“. Dělali jsme si zápisky a tyto jednotlivé drobnosti jsme si poznamenávali tak, abychom byli schopni vysvětlit rozdíl mezi dobrou lodí, a lodí... o něco méně dobrou.

Tak jsem to tedy sepsal. Nemá tady smysl popisovat ty lodě ani to, co mají stejné, článek bude i tak dost dlouhý. Spíše popíšu ty detaily, které jsme zaznamenali, ve kterých se liší. Možná vám budou připadat malicherné, úsměvné, ale když se nasčítá deset věcí, které vám chybí, vadí, komplikují život... pokazí vám to dovolenou. Tak jako horší hotel, než jste plánovali.

A začneme plusy pro Ambition. Není jich mnoho, ale v několika aspektech Ambition, potažmo společnost Ambassador, vede nad Queen Mary 2 (QM2), resp. společností Cunard.

A) Ambition má ve skříni normální ramínka, tj. ramínka s „hákem“ na konci. Prostě je pověsíte na tyč jako doma ve skříni. QM2 má ramínka s „hřebíkem“, který musíte zavěsit do protikusu na tyči ve skříni, což je debilní. Štve mě to v hotelech a štvalo mě to i na QM2.

B) 3 sauny (finská, parní, aromatická) v ceně. To je velký plus. Na QM2 cokoliv (kromě vířivky a bazénu) z kategorie wellness je jen za příplatek.

C) Nižší ceny drinků obecně. 7 liber oproti 12 dolarům (cca 200 vs. 250 Kč). Pivo stálo tak nějak podobně na obou lodích.

D) Ceny drinků v jídeláku nebo vinném lístku jsou na lodi Ambition konečné, zatímco na QM2 ještě ke každému drinku zaplatíte povinné (nikdo se vás neptá, strhnou vám to z karty) 15% dýško. Takže ten rozdíl v ceně drinku je ještě větší.

A tím jsme tak nějak vyčerpali pozitiva Ambitionu, a teď se podíváme na negativa. A těch je vícero.

1) Internet je drahý na obou lodích, ale na QM2 dostane každý cestující hodinu internetu zdarma. Možná drobnost, ale potěší.

2) V kajutách Ambitionu nejsou župany, ani takové ty jednorázové hotelové papuče.

3) U bazénu a vířivek nejsou převlékárny. V kombinaci s bodem 2) dosti prekérní situace, kterou cestující řeší pohybem po lodi v plavkách, obalení maximálně ručníkem. Což zejména večer, kdy část lodi chce ještě vířit, a druhá už jde ve smokingu na večeři, působí ve výtahu dosti komicky.

4) U bazénu nejsou plážové ručníky. QM2 má (plážové) ručníky k dispozici u bazénu. Tedy tam, kde je potřebujete. Na Ambitionu si musíte plážový ručník donést z kajuty, a zase ho tam vrátit, a sušit. Úklid vám ho stejně vymění, takže v reálu se neušetří ani ručníky, ani voda, ani nic.

5) Všechny bary na Ambitionu jsou si podobné jako vejce vejci. Nábytkem začínaje a meníčkem konče. Jeden je sice trochu víc zaměřený na víno, ale ve finále je menu stejné, mají tam pivo, víno, drinky, jako přes kopírák. Na QM2 je kavárna, bar specializovaný na víno, na doutníky, na anglickou kuchyni a točené pivo. Každý má jiný nábytek, osvětlení, atmosféru, jiné menu, i lehce jiné ceny. A jiný zážitek.

6) Ambition má bazén, QM2 má bazén. Bazén je takový zvláštní bod vybavení hotelu, je to s ním podobně jako s výše zmíněným tenisovým kurtem. Už jsme se setkali s tím, že bazén byl vypuštěný, naplněný stavebním materiálem, plný vajglů a plechovek od piva, zalitý betonem, použitý jako garáž, nebo sezónně zavřený. V infomacích o hotelu ale pořád najdete fotky, a informaci, že hotel má bazén. Podobně to bylo i u našich lodí. Ambition má dva venkovní, v dubnu oba vypuštěné. QM má tři, dva venkovní, jeden vnitřní, v listopadu oba funkční.

7) V kajutě na Ambitionu není lednička (dražší a větší kajuty ji mají). Na QM2 má ledničku každá kajuta. A v ní do startu láhev sektu zdarma. Na Ambitionu zdarma nedostanete ani láhev vody.

8) Program na Ambitionu je obecně slabší. QM2 má dvanáctičlenný domácí soubor tanečníků/herců, plus nějaké externisty kteří se střídají, vystupují a nastupují, aby se program měnil. Na QM2 jsou přednášky, menší koncertní vystoupení přes den, večer velká „broadwayská“ show. Ambition má večer dva tři zpěváky, vyšumělé hudební skupiny z USA a Británie, o kterých jste asi nikdy neslyšeli.

9) Ambition nemá kino. Kdybyste se na QM2 odpoledne nudili, můžete si zajít na dvě hodinky na film do kina. Moc lidí tam nechodí, ale hraje se. Ambition kino nemá, za to hlavní divadelní sál je přes den naprosto nevyužitý.

10) Máme rádi hospodské kvízy. Ty jsou podobné na obou lodích, s jedním drobným rozdílem. QM2 je více mezinárodní, a protože je primárně zaměřená na cestující z různých anglofonních zemí, jsou kvízy vyváženější. Ambition je čistě britský a tomu odpovídají i kvízy. Abych to přiblížil: představte si kvíz pro lidi od Aše po Humenné. A jsou tam otázky typu: Poznejte člověka podle hlasu. A jsou tam správné odpovědi: Michaela Dolinová, Vít Bárta a Roman Šmucler. Bude někoho z nich průměrný Slovák z Kežmarku znát? Na QM2 byla alespoň nějaká snaha o to, aby odpovědi mohl znát Australan, Skot i Newyorčan. A tam se má šanci chytit i Čech.

11) Trapné výhry v kvízech. Neměli jsme ambici vyhrát ani na jedné lodi, dost dobře to (s přihlédnutím k č. 10) snad ani nešlo. Ale výhra „anistresový míček“ nebo „visačka na zavazadlo“ nám přišla trapná. Ve srovnání s flaškou vína na QM2.

12) Na QM2 je dost možná největší knihovna brázdící oceány. Zásobená, seřazená, rozdělená na sekce. Na Ambition je knihovna menší, to se nedá nic dělat. Ale připomíná spíše knihobudku na nádraží v Karviné. Žádný knihovník, žádný systém, spíš co tam kdo nechá, to tam je.

13) Chaos v účtech. Možná to byl jen šotek, ale byli jsme v kabině dva, ale všechnu útratu jsem plati svou kartou (od pokoje). V aplikací na palubní wifi jsem ale svou útratu neviděl. Viděl ji ale spolubydlící. Proč? Netušíme.

14) Z nějakého důvodu na lodi Ambition nebyl přednostní výstup pro cestující bez odbavených zavazadel. Na QM2 to bylo přesně naopak: nemáš zavazadlo a chceš rychle ven? Do toho. Tady se snažili o přesný opak, loď tak zdržovala výstup, že autobus od lodi do přístavního terminálu jezdil ani ne poloprázdný.

15) Na lodi Ambition není à la carte snídaně. Obě lodi mají bufet a restauraci. Na QM2 je v bufetu klasická hotelová „bufetová snídaně“, a v restauraci si jídlo vyberete hezky od stolu z jídeláku. Na Ambitionu jsme se na „hogo fogo“ snídaně těšili a ono nic, v restauraci je připraven stejný bufet, jako o šest pater výše v bufetu. À la carte snídaně se nekoná.

16) Nejasný dress code. Zatímco na QM2 v denním programu, a na informačním panelu před restaurací, byl jasně popsaný dresscode na večeři a večerní zábavu, na Ambitionu to bylo takové jakési... nejasné.

17) Každý večer do kajuty dostanete papírový denní program na zítřek. U QM2 byl výrazně lepší, bylo jasné, co jednotlivé programy znamenají, kdo jsou interpreti, byly tam nějaké medialonky a popisy. Na Ambitionu to bylo hodně strohé.

18) Na obou lodích najdete různá sportoviště. K čemu je vám ale stůl na stolní tenis, když u něj najdete (nebo také nenajdete) cedulku, že pálky a míček jsou na recepci (o půl lodi a 6 pater jinde). Na QM2 je u každého sportoviště krabice s vybavením. I tam by byl prostor pro zlepšení, třeba list papíru se základními pravidly.

19) Na obou lodích se vám může stát, že budete s někým sdílet stůl. Jste dva, posadí vás ke stolu pro šest k dalším čtyřem cestujícím. Ale na Ambitionu to dělali i v případech, že bylo volných stolů spousta. Na QM2 jen ve špičce.

20) Drobnost, ale v kajutě Ambitionu nebyly hodiny, a hodiny ve společných prostorách dost často nefungovaly. Přesný čas tak byl dostupný jen po zapnutí televize (která se zapínala snad 20 vteřin). Na QM2 je čas všude pořád přesný, a v kajutě máte přesný čas na telefonu. Zdá se to jako blbost, každý má přece mobil. Jenže na Atlantiku, nebo i v Lamanšském průlivu, se časové pásmo může měnit každou noc. A ráno tak můžete přijít pozdě snídani.

21) Nejezdíme na výletních lodích proto, že máme peněz na rozdávání, ale proto, že nás tyhle dálkové dopravní prostředky (ale třeba i vlaky a letadla) prostě baví. A tak si zaplatíme obvykle nejlevnější kajutu a nechceme nic moc (sem tam pivko nebo mojito) doplácet. Třeba za nealko. V bufetu na Ambitionu je zdarma dostupná jen voda (s výjimkou snídaně, kdy jsou i džusy), na QM2 je v bufetu voda, jablečný a pomerančový džus celý den.

22) A aby toho k bodu 21 nebylo málo, jsou výdejníky na vodu na Ambitionu extrémě pomalé a skleničky malé (1,5 deci), takže abyste na lodi zdarma plnili pitný režim, u výdejníků si docela postojíte. Snídaňové džusy navíc výdejník vydává jen v množství 0,75 deci na porci. Do sklenice se vám tedy směstnají dvě porce, ale musíte zmáčknout další tři tlačítka, abyste naplnili sklenici po okraj. Opruz každý den několikrát.

23) Ambition má jenom jednu prádelnu na loď, QM2 má prádelnu na každém patře. Nutno ale podotknout, že Ambition jezdí trasy od 2 do cca 10 dní, zatímco QM jezdí i cesty kolem světa, tak se tam prostě více pere.

Ambition je prostě Queen Mary 2 roven jen na papíře. Titanic z Wishe. Hezky to vystihl jeden číšník. Ptal se, jestli už jedeme s Ambassadorem poprvé. Přiznali jsme, že ano. Pak se zeptal: „Ale není to vaše první cesta lodí“. Přiznali jsme že není. S kým jste jeli minule? S Cunardem. A bylo vymalováno, číšník hned tušil, že se nemá pouštět do žádných větších srovnání. V jeho pohledu byl v podstatě celý tento článek.

Jestli jste si řekli: zhýčkaný „cestovatel“, neví co by ještě chtěl... díky za přečtení a můžete jít o článek dále. Pokud vás téma zaujalo a máte podobnou zkušenost, třeba z hotelu, napište do komentářů. Není totiž loď jako loď, hostel jako hostel, tříhvězda jako tříhvězda ani pětihvězda jako pětihvězda.

PS: Pokud jste si mysleli, že ceny výletních lodí jsou z říše snů, byl jsem na tom do nedávna podobně. Pak se ukázalo, že noc na lodi může stát kolem 100€ (za ubytko, jídlo, program; bez lepšího nealka, alka a třeba masáží, které si umíme odříct). V podstatě stejně, jako noc v resortu v Egyptě. A možná méně, než v Řecku nebo Itálii.