Neznámá místa 1 - Křižovatka světa

Naše planeta je plná zajímavých míst, o kterých často ani cestovatelé s dlouholetou praxí nikdy neslyšeli. A protože jsem jich v poslední době navštívil několik, budu o nich nepravidelně informovat. Dnes je první na řadě Gander.

Pokud nejste nadšenci do létání nebo pamětník transkontinentálních letů do USA za studené války, dost pravděpodobně jste o městě Gander nikdy neslyšeli. A není se co divit. Já taky ne. Až do doby, než jsem začal plánovat cestu na Newfoundland - kanadský ostrov vysunutý nejblíže směrem k Evropě, co by kamenem dohodil od Grónska. Dost možná první pevnina, kterou cestou do Ameriky uvidíte, bude Newfoundland.

A téměř uprostřed tohoto ostrova se začalo v roce 1936 stavět letiště. Bylo hotové za několik let a stalo se ve své době se čtyřmi asfaltovými runwayemi největším letištěm světa. Šestnáct let před vydáním první Guinessovy knihy rekordů.

Zatímco kolem letiště pomalu a nesměle začalo vznikat město Gander (letiště se dřív jmenovalo Newfoundland International Airport), v Evropě nějaký maniak rozpoutal konflikt známý jako druhá světová válka. Strategická poloha letiště, téměř na polovině cesty mezi Amerikou a Evropou, dala letišti v Ganderu přezdívku Křižovatka světa. O letiště se rychle začaly zajímat spojenecké armády - v té době ještě ostrov Newfoundland nebyl součástí Kanady a byl řízen samosprávou podřízenou přímo Londýnu. A město kolem rostlo.

Z letiště se rychle stala populární opravna a benzínka pro letadla a zásobovací stanice pro jejich posádky. Ke konci války letiště začaly využívat i civilní aerolinky a v roce 1945 jím prošlo na čtvrt miliónu civilních pasažérů. Do začátku padesátých let si letiště udržovalo status jednoho z nejrušnějších na světě.

S nástupem proudových letadel v šedesátých letech význam letiště pro mezipřistání mezi západní Evropou a východem USA upadal, nicméně letiště bylo stále populární ve východním bloku. Aerolinkám z východní Evropy při cestách za spojenci nejvěrnějšími, Kubánci, totiž nestačila ani tehdejší proudová letadla. Na výběr pak měly mezipřistání v Irsku, na Islandu, na portugalských Azorských ostrovech a nebo právě v Ganderu. Ze všech kapitalistických zemí a letišť byl nejpopulárnější právě Gander, a tak zázemí místního letiště využívaly nejenom Aeroflot a Cubana, ale i východoněmecký Interflug, polský LOT a samozřejmě tehdy ještě prosperující ČSA. Traduje se, že při jedné ze zastávek s místními jinochy na návrší u města sáňkoval Fidel Castro. Gander byl znám i jako letiště, kde bylo relativně snadné získat politický azyl.

Letiště dodnes žije částečně z těchto technických zastávek, zejména u menších letadel s kratším doletem, různých private jetů nebo chartrových letů Travel Servisu na cestě do Karibiku. Možná i vy jste přistáli někdy uprostřed noci na letišti uprostřed lesů a po hodince jste zase pokračovali do karibského ráje. Místním letištěm a často i městem ale prošel nespočet celebrit: Winston Churchil, Marylin Monroe, Jurij Gagarin, Elvis Presley nebo třeba Albert Einstein.

Město je tady pro letiště, ne letiště pro město. Tím, že letiště stojí u města, které je na místní provoz zvyklé, nabízí unikátní podmínky pro aerolinky, které ho mají po cestě - a těch je hodně. Každý pátý soukromý let mezi Evropou a Severní Amerikou, ač se to nám cestujícím velkými letadly nemusí zdát, se tady zastaví. Kdykoliv. Žádná hluková omezení, žádné noční uzavírky, Gander je prostě připravený přijmout jakékoliv letadlo v jakoukoliv denní i noční hodinu.

Když píšu jakékoliv, myslím jakékoliv. Gander má dráhový systém, který zvládne všechno. Přistávají a tankují tu ohromné nákladní Antonovy. Testovaly se tady hlučné Concordy, a kdyby ještě nějaký lítal, mohl by tady přistát i raketoplán. Gander je jedním z letišť, které měly smlouvu s NASA pro případ potíží.

Gander a létání jedno jest. Ulice v Ganderu jsou pojmenovány po slavných letcích - Lindberghovi, bratrech Wrightových a mnoha dalších. Ve městě je na poměry dvanáctitisícové "metropole" neobvyklý počet hotelů, kdybyste si náhodou cestou chtěli dát pauzu.

Z letiště v Ganderu se řídí i provoz nad západní polovinou severního Atlantiku. Každé letadlo z Evropy do Ameriky a obráceně si povídá s řídícími letového provozu v Ganderu. Přes tisíc letů denně. Přestože dnes je hlavním letištěm ostrova letiště v Saint John's, hlavním městě ostrova, zachovává si Gander svůj zvláštní půvab, a taky několik pravidelných linek do kanadských "metropolí" - např. Montrealu nebo Halifaxu, tak i do různých menších měst v okolí. Za přínos pro rozvoj letecké dopravy byl po městě pojmenován kráter na Marsu velký jako Praha. 

V devadesátých letech se zdálo, že Gander má období své slávy za sebou. Čekala ho ale ještě jedna neslavná historická epizoda. Po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku dostala letadla nad severní Amerikou jasný signál: přistát na nejbližším letišti. A protože Gander je, spolu s letištěm v Saint John's, nejvíc po ruce pro polovinu provozu nad severním Atlantikem, přistálo tady během krátké doby čtyřicet letadel. Z runwayí se stala parkoviště letadel a jejich posádky a cestující vytvořili na pět dní, po které se nesmělo létat, 6700 nových, nedobrovolných obyvatel města. To je jako by se v Praze přes noc objevilo 700 000 hladových krků.

Gander je dodnes hrdý na to, jak dokázal takovou masu cestujících zvládnout. Více letadel než v Ganderu přistálo (v Kanadě) jen v mnohanásobně větších městech: Vancouveru a Halifaxu. Do "záchrany" cestujících se zapojilo celé město: hotely, restaurace, různé spolky, obchody i jednotliví obyvatelé, kteří zajistili provizorní stravování a ubytování v kostelech, tělocvičnách, či přímo jednotlivých domácnostech.

A cestující byli místním rozhodně vděční. V malém místním muzeu jsou desítky děkovných dopisů - vím trochu klišé, ale tady to opravdu sedí. Mnoho lidí pomohlo vzdáleně financovat různé projekty, podporují místní spolky a školy, které jim v roce 2001 poskytly svou střechu nad hlavou. V muzeu najdeme i kus ocelového nosníku ze světového obchodního centra. O této události byla dokonce napsána i kniha: Den, kdy k nám do města přišel Svět.

Kanadské noviny tehdy psaly:

Jestli je na celém 9/11 něco pozitivního, tak to, že jsme poznali obyčejné lidi, kteří z minuty na minutu proměnili své město v jedno velké útočiště vítající "lidi z letadel". Místní nabídli svá auta, jídlo, sprchy a postele cizincům, ze kterých se brzy stali čestní Newfoundlanďané. V Ganderu se tak najednou objevila rodina vracející se z Kazachstánu s čerstvě adoptovanou dcerou, předseda Rockefellerovy nadace nebo k smrti vyděšený pár v náruči nových přátel v očekávání zpráv o svém synovi: hasiči z New Yorku, který zmizel při záchranných operacích.

Tohle je Gander: první ze série článků Neznámá místa. Chci se v ní zaměřovat na místa, která jsem dřív sám neznal a navštívil. A nějakým způsobem se mi vryly do paměti. Dozvěděli jste se něco nového? Napište do komentářů.