Chceme pro vás bezpečné a kvalitní diskuse, proto mohou diskutovat pouze přihlášení uživatelé.

Využijte nejrychlejší přístup do diskuse pomocí přihlášení přes Bankovní identitu.

Přihlásit / Registrovat

MR

Tak jste se pochlubil. Nikdy v životě by mne nenapadlo si počítat lety. Ten Westray - Papa Westray jsem chtěl absolvovat, ale na pár dní nebyly lístky. Alespoň jsme na Papa Westray nocovali na útesu s mláďaty racků.

DP

Tak s tim milionem kilometru s Vami nemohu souperit. Na druhe strane se muzu pochlubit tim, ze s jednou vyjimkou jsem mel tu cest letet vsemi klasickymi "tryskaci" zapadni provenience. Jedine letadlo, ktere mi "uteklo byl VC10, i kdyz sem v byvalem CSSR v roce 1964 (posledni rok v rodne vlasti) videl v jakemsi casopise Marlene Ditrich, jak si hovi v sedadle ve VC10, rekl sem si, "tak timto letadlem jednou poletim" ale nakonec neletel. Ale letel sem sovetskou kopii toho letadla IL-62 z Tokya do Moskvy. Tim nestastnym "pionyrem" proudovych letadel (De Havilland) Comet (tezke katastrofy po uvedeni do provozu) sem letel jenom jednou, z Madridu do Londyna. Vubec s britskymi letadly (Trident a BAC11 - timto letounem ze San Jose v Costa Rica do Panamy) taky jenom jednou. Z USA letadel sem letel jenom jednou s Boeing 707, Boeing 747 a Lockheed Tristar (Hong Kong do Taipei na Tai-Wan.) Hodne sem s "klasiky" letal s Caravelle, pak DC8 (muj prvni "tryskac", DC9, DC10, a Boeing 727). Moje zajimave lety: Z ostrova Truk na ostrov Ponape v Pacifiku v roce 1981. Tehdy na Ponape zadne letiste, zadna budova, jenom pristavaci draha, letadlo pred pristanim preletelo nizko nad runway, podle kapitana aby drahu vizuelne zkontrolovali a odplasili z drahy kraby, kteri by mohli zkomplikovat brzdeni po pristani, pak go around a vlastni pristani. Zavazadla sme si vyzvedli u letadla, kde je vyndali, pak uz zadne kontroly, pasove ci celni a byli sme "volni". Neskutecne zaludecni problemy sem si taky zazil. Na Papeete (Tahiti) sem si pred nocnim odletem na Velikonocni Ostrov zasel na veceri do jakesi putiky, zrejme otrava jidlem, uz po priletu na Vel. Ostrov nevolno, ale na plny proud to propuklo az vecer dne priletu, to slo ven z tela horempadem jak hornim tak dolnim otvorem. Jeste treti den po priletu, kdyz uz se to zacalo uklidnovat, stacilo, abych videl smazene kurata, ktera majitelka hotylka nesla ostatnim hostum k obedu, abych se zacal "davit". Abych z toho ostrova vubec neco mel, musel sem

DP

prebukovat odlet do Santiago (Chile) na pozdejsi letadlo a stim byl velky problem, taky sem musel dost za to doplacet.

Foto

Zajímavé čtení. Děkuji a blahopřeji. (Zaujala mě zmínka o roce 2020. Byl první, kdy jsem po dlouhé době nikde nebyl. Všude kolem covid - a já na onkologické operaci. Úspěšné, díky Pánu, jak říkáme s vděčností my, kdo věříme. Další rok měla závažné problémy manželka, takže jsme znovu vzlétli až 2022.) Tak hodně šťastných letů.

  • Počet článků 249
  • Celková karma 15,39
  • Průměrná čtenost 1418x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky