- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Já jsem do jazykové školy v Praze na Národní třídě začal chodit v roce 1953. (Angličtina) tehdy nebyly žádné učebnice pro tento imperialistický jazyk, a tak jsme použíali učebnice sovětské, protože v CCCP se angličtina učila už v obecné škole. Po roce v jazykovce jsem neuměl říci anglicky 'dobrý den' ale uměl jsem říci 'Long live Comrade Stalin', fráze, která je člověku v praktickém životě přímo nezbytná. Až po roce 1960 nás učila paní Šebestáková, bývalaá americká Češka, po mnoha letech navrátivší se z Los Angeles, a potom Mrs. Fleming (Vašíčková) manželka českého pilota. který za války sloužil v RAF a v naivní víře že je v ČS vše Okay se i s anglickou chotí vrátil. Ale od těchto dvou učitelek jsem se nejvíce naučil. Dotáhly mne až ke státnici v roce 1967. Ale 'anglicky' jsem se naučil až zde, v Kanadě mezi lidmi. Nejlepší to škola jazyka. Vřele doporučuji!!!
Skvělá zkušenost!
Mám to podobně...když jsem se chtěla nějaký jazyk naučit, odjela jsem žít do zahraničí.
Kdyz slysim nektere dokonce statne zkousene prekladatele mluvit nemecky nebo anglicky, nedelam si vibec zadne iluze o jazykovych skolach. A mluvit se online nenaucite.
Ja vidim reseni v certifikovanem jazykovem kursu s pobytem v zahranici.
Pokud opravdu chcete, naučíte se všechno a nemusíte ani do kursů ani do zahraničí (to případně pouze pro "doladění"). Vynikající metoda je ASSIMIL, vřele doporučuji. Není, myslím, dostupné v češtině, takže zájemce musí už vládnout třeba AJ nebo NJ.